Jak vysvětlil za Český svaz včelařů základní organizaci Přibyslav Jan Omes, dříve museli zemědělci v době postřiků hledat informace o včelstvech v dokumentech v papírové formě na obecních úřadech. Podle Ministerstva zemědělství ale elektronizace údajů a jejich zveřejnění od letošního března ve Veřejném registru půdy (LPIS) a na Portále farmáře by jim mělo práci usnadnit. „Já v tom ale vidím problém. Především pro ty včelaře, kteří nemají úly doma, ale někde venku třeba u lesa poblíž příjezdových cest. Už dřív se stávalo, že úly někdo ukradl nebo poškodil. Snadná dostupnost seznamů takové riziko ještě zvýší. Mělo by se to řešit na celostátní úrovni, aby takové seznamy nebyly dostupné každému,“ konstatoval Omes.

Ani Český svaz včelařů takovým krokem nadšený není. I podle předsedkyně Jarmily Machové se včelaři o svoje úly bojí právem. Hlavně o ty úly, které jsou volně v přírodě, ale v minulosti o nich většinou věděli jen majitelé. Seznam umožní přesnou lokalizaci místa, kde úly jsou a počty krádeží budou stoupat. „Tyto informace by měly být přístupné jen těm, kterých se to týká a to je zemědělcům,“ podotkl Omes.

Poblíž silnice z Jihlavy do Havlíčkova Brodu se nachází například pokusný včelín Skřivánek. Vznikl v roce 2004 přestěhováním včelstev z pokusného včelína Filipov. Patří do majetku Výzkumného ústavu včelařského v Dole v Libčicích nad Vltavou.

Zbytečné seznamy

„Včely se kradly vždycky, občas nám nějaký vandal úly pokácel a zničil,“ posteskl si včelmistr, inženýr Peter Kéri. Jak dodal, měli včelaři z Dolu s různými zloději a vandaly problémy už dřív, ale teď, podle podrobného seznamu budou mít zloději mnohem lehčí práci.

„Seznamy se pořizovaly kvůli postřikům, ale já to považuji za zbytečné. Teď, kdo bude chtít úly krást, velice lehce si je najde a nemusí se namáhat. Navíc, když vám někdo ukradne včelstvo, informovat policii nemá smysl. I když ty úly najdete na něčí zahradě, je prakticky nemožné dokázat, že jsou vaše. I průměrný právník z toho zloděje vyseká,“ konstatoval včelmistr.

Jak dodal, včelstva kradou lidé, kteří chovu včel rozumějí. „Ten kdo se včel bojí, nebo s tím nemá zkušenost, úly krást nepůjde. To dělají jen včelaři. Takoví, kterým třeba včelstvo uhynulo a chtějí bezpracně nové, nebo lidé, co úly kradou na objednávku. Ti už vědí, které roční období je pro krádež nejvýhodnější, třeba v předjaří, kdy jsou včelstva více semknutá a je mnohem snadnější je přemístit. Navíc potřebujete kuklu, speciální oblek. Dále auto, na kterém úly odvezete, protože na nošení v rukách jsou úly těžké,“ vysvětlil včelmistr Kéri. Jen pro upřesnění, cena jednoho včelstva bez vybavení přijde asi na pět tisíc korun. Podle ministerstva zemědělství má elektronická databáze minimalizovat rizika otrav včel.

Jak upřesnila mluvčí Helena Šindlerová, kontaktní údaje včelařů jsou uveřejněny ve všech registrech zemědělské půdy LPIS (interní, veřejný a Portál farmáře), aby byly pro zemědělce snadno dostupné. Kromě zemědělců tyto informace mohou využívat obce nebo města, kde se provádí postřiky, v rámci údržby zeleně.

Ministerstvo provedlo digitalizaci v souladu s plemenářským zákonem, který včelařům ukládá každoročně hlásit počty včelstev a jejich stanoviště, a nařízením vlády z roku 2014, které uložilo vést informace v elektronické podobě. O porušení ochrany osobních údajů se tedy nejedná.

Včelaři se bojí právem

„Jakou dává logiku zveřejňovat přesná místa všech úlů? Čemu to prospěje,“ povzdechl si jednatel včelařského spolku z Dobré u Přibyslavi Stanislav Pejzl.

Včelaři se obávají krádeží úlů podle Jana Omese z Přibyslavi právem, neboť ve Veřejném registru půdy lze zjistit nejen umístění včelstev poblíž zemědělských pozemků, ale je tam i adresa a další kontaktní údaje na samotné včelaře a to dokonce včetně mobilu a e-mailu.

Na jedné straně takové údaje mohou být podle včelmistra z Dolu Petera Kériho pozitivní, v případě, že zemědělec který se rozhodne svoje pole postříkat chemií, může dotyčnému včelaři hned zavolat. „Ovšem je tu i nebezpečí, že případný zloděj si může ověřit, zda je majitel úlů doma a pak v klidu krást. Počet ukradených včel není možné přesně vyčíslit, svaz včelařů si přesnou statistiku nevede. Včelařů je v České republice kolem 58 tisíc.

Informace o jejich včelstvech shromažďuje Českomoravská společnost chovatelů na základě zákona o plemenářské péči a vyhlášky o evidenci hospodářských zvířat. Eviduje stanoviště včelstev, která jsou daná podle čísel jednotlivých zemědělských parcel. Údaje zpracovává ministerstvo a podle nich aktualizuje Integrovaný zemědělský registr, ze kterého se informace přetahují do veřejné části LPIS.

Negativní reakce

Systém elektronického vyhledávání stanovišť včelstev má podle včelaře Jiřího Slámy z Chlistova na Havlíčkobrodsku pozitivní myšlenku v tom, že každý zemědělec, sadař, správce golfového areálu má možnost po několika kliknutích na počítači zjistit, kde jsou v okolí ošetřovaných zemědělských ploch umístěna včelstva. „Zodpovědný hospodář bude na základě této informace chemicky ošetřovat pole a louky tak, aby včelařům nezpůsobil škodu. Tato původní myšlenka Ministerstva zemědělství měla jistě ušlechtilý základ a celý systém by jistě fungoval skvěle, pokud by si informace mohl zjistit pouze ten, kdo ošetřuje zemědělskou půdu,“ konstatoval Sláma.

Toto opaření vyvolalo velmi negativní reakci právě u včelařů. „Proč? Ministerstvo totiž zpřístupnilo tuto informaci naprosto všem uživatelům internetu. Když jsme namátkově zjišťovali, kolik zemědělců si tyto stránky otevřelo, aby si zjistili, kde jsou v jejich okolí umístěna včelstva, žalostně málo z nich toto provedli. V záplavě jiných povinností a často nesmyslných byrokratických norem nemají žádnou povinnost, ani čas vyhledávat informace o umístění včelstev v jejich okolí. Tedy- ti kteří by tuto informaci měli mít o ní často ani nevědí a nevěnují ji pozornost,“ podotkl Sláma.
Podle webových stránek Ministerstva zemědělství, zemědělec, který chce na svém pozemku aplikovat postřik, by měl minimálně 48 hodin dopředu informovat chovatele včel. Týká se to včel v okruhu alespoň pěti kilometrů od hranice postřikovaného pozemku.

Úly má je hlídat fotopast

Deník oslovil i Krajské ředitelství Policie ČR Kraje Vysočina, zda v posledních letech policie řešila nějaké krádeže nebo poškození úlů. Odpověď nepřišla, ale jak psal Jihlavský deník, například jihlavští policisté prověřovali loni v prosinci případ krádeže osmi včelstev, ke kterému došlo v katastru obce Hybrálec.

„Dosud neznámý pachatel v době od konce října do čtvrtka 7. prosince na volně přístupném pozemku z včelích úlů odcizil celkem osm včelstev. Majiteli tak způsobil škodu kolem dvaceti tisíc korun,“ informovala tehdy policejní mluvčí Stanislava Miláčková.

Někteří včelaři v rámci republiky, jak rovněž nedávno psal Deník, proto montují do svých úlů satelitní sledování nebo kamery. „Ty chovatele přes mobil upozorní na krádež (či manipulaci) a zároveň je možné na dálku sledovat, kam je úl zloději odvážen. Cena jednoho zařízení je ale sedm tisíc korun. Další možností tak jsou podle Machové kamery a různé fotopasti. Jsou i případy, kdy pachatelé byli dopadeni policií ještě v průběhu krádeže na základě spuštění kamery," konstatovala předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová

Český svaz včelařů loni v březnu oslavil 145 let od svého založení. Dnes u nás existuje 50 tisíc zájmových a profesionálních chovatelů včel. Dohromady jde o 675 tisíc včelstev, přičemž adekvátní počet by byl kolem 750 tisíc úlů. Každý Čech sní ročně průměrně 0,7 kilogramu medu. V ČR se vyprodukuje devět tisíc tun medu. (Český svaz včelařů)