VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Válková: Zkušenost z pódia i ze SuperStar mi pomohla

Třebíč – /ROZHOVOR/ Má za sebou zásadní životní úspěch i zlom. Jitce Válkové vítězství v soutěži Česká miss 2010 zásadně změnilo život.

31.5.2010
SDÍLEJ:

Jitka Válková.Foto: DENÍK/ Libor Plíhal

Přestěhovala se do Prahy a zřejmě na rok přeruší studium na Katolickém gymnáziu v Třebíči. Čeká ji soutěž Miss Universe i spousta dalších povinností. Chce se i nadále věnovat zpěvu a studovat zdravotnickou školu.

Vyhrála jste hlasování diváků, takže vás za nejkrásnější nepovažuje jen pár lidí z poroty, ale většina národa. Je to pro vás důležitější nebo prestižnější?

Já si myslím, že ano. Ocenění poroty má také něco do sebe. Jsou to názory profesionálů. Ale když se řekne: Volil český národ a zvolil mě, to potěší člověka hodně, určitě to má pro mě větší význam.

Hlasování jste vedla od začátku do konce. Jak jste to v průběhu večera vnímala? Šlo to vůbec?

Byl tam velký frmol. Musela jsem běhat do zákulisí a stále se převlékat do nových šatů. Navíc jsem byla jednička, takže jsem musela být všude nachystaná jako první. Moc času na to nebylo, ale pak za mnou chodily ostatní dívky a říkaly, že vedu. Teprve jakoby od nich jsem se to dozvěděla.

Nicméně tím, že byla celou dobu vidět procenta, nikdo nevěděl, kolik hlasů stačí k posunu…

Na generální zkoušce nám říkali, že se to může velmi rychle změnit. Tak jsem se na to příliš neupínala.

Jste narozená 11. 11. 1991 a v soutěži jste měla číslo jedna. Jste pověrčivá?

Když jsem se dozvěděla, že budu číslo jedna, tak jsem z toho byla nervózní, vlastně trošku nešťastná. Říkala jsem si, že jako jednička budu muset znát nejlépe choreografii. Nakonec mi to ale asi přineslo štěstí. Nicméně nejsem pověrčivá a nemyslím si, že ta čísla mají nějaký větší význam.

Měla jste možnost setkat se s předsedou poroty J. C. van Dammem?

Ne. Neměla vůbec. Viděla jsem ho nejblíže pouze na tu vzdálenost, když skopával na pódiu lahev. Ale ostatní říkali, že byl sympaťák a užil si to.

Jak se vám líbí nový byt v Praze? Už jej máte zaplněný květinami?

Líbí se mi. Je to přesně můj styl. Je moderní, ale zároveň na mě působí teple a jakoby zabydleně. Navíc byl dobře zařízený, takže jsem ho doplnila pouze několika doplňky a základními věcmi. Květiny jsem si do bytu dala, ale pak jsem je odvezla, protože když tam nejsem, tak by uvadly.

A jaký je to skok, přestěhovat se z vesnice na Vysočině do hlavního města?

Praha je nádherná, je to sen, který jsem si vysnila od malička. Ale je pravda, že život je tam hektičtější. Tady je přes týden klid. Když se vracím domů, je to pro mě takový relax. Zvykla jsem si, že v Praze je každý den nějaká akce. Neustále se něco děje. Tady bych už asi nemohla být delší dobu, protože bych neměla co dělat. A to bylo i dříve. Na vesnici, když naše rodina byla bez auta, nemáte se kam jít bavit.

A stíháte chodit se někam bavit?

V Praze to jsou většinou akce spojené s Miss, kde se ani člověk nemůže odvázat, a ani já nejsem ten typ, co by chodil na diskotéky.

Slyšel jsem, že dáváte přednost raději divadlu nebo koncertu. To v Praze zvládáte?

Byla jsem teď na koncertě Bobby McFerrina a byl to neskutečný zážitek. Jinak zatím moc ne, ale doufám, že toho bude víc.

Jak často jezdíte domů?

Snažím se, abych se doma ukázala jednou za týden a abych si splnila nějaké povinnosti ve škole.

Jak se vám daří zvládat školu?

Myslela jsem si, že to budu zvládat, ale budu muset na rok přerušit. Je to hodně náročné a já jsem spíš ten typ, co musí mít vše naučené pořádně a mít jedničky. Nespokojím se s každou známkou. Přeruším a budu se škole plně věnovat, až mi skončí povinnosti spojené s titulem miss. Pravděpodobně poté budu pokračovat ve studiu v Praze.

Získala jste také automobil. Řidičský průkaz máte asi půl roku, jezdíte po Praze?

Když jsem jela poprvé, tak jsem byla úplně na nervy, ale už jsem jela několikrát po dálnici. Zatím, co jsem jela, tak jsem to zvládla.

Zájezd do Číny a Tibetu jste chtěla věnovat rodičům. Už jeli?

Chtěla jsem, aby jeli, ale vzhledem k tomu, že to je sponzorský dar, tak musím jet já. Nejspíš pojedu s tatínkem.

Jaké povinnosti vás ještě čekají?

Spousta dalších sponzorských akcí, různá focení, rozhovory… Pak také Miss Universe. Na to se hodně těším. Právě jsem zjistila, že to bude v Nevadě v Las Vegas. Odlétám první týden v srpnu a strávím tam tři týdny. To je taková největší akce, co mě v nejbližší době čeká.

Připravujete se již na to nějak?

Ještě ne. Zatím akorát piluji angličtinu. Přípravy začnou asi tak čtrnáct dní před tou soutěží, kdy budeme hlavně zkoušet různé šaty.

Máte nějaké ambice, jak byste chtěla uspět?

Nejlepší by bylo, kdybych byla jako Iveta Lutovská, ta byla v desítce. (smích) Nepočítám s tím, že vyhraji, ale chci tam jet s tím, že budu bojovat a určitě nebudu dopředu nic vzdávat. I když vím, že jsou tam holky, které se na to připravují 5 let. Vyrůstají v tom od malička a rodiče je vychovávají k tomu, aby se živily krásou. Slyšela jsem, že třeba vstávaly ve čtyři ráno, aby se stihly upravit. Já si to budu snažit užít, co to půjde.

Kdy vy vstáváte?

Když jsem vstávala do školy, tak to bylo většinou ve čtvrt na šest. Teď kolem sedmé. Trochu se mi změnil režim, ale zase chodím později spát, tak se to vyrovnává.

Co jste už v rámci modelingu vyzkoušela a co vás ještě láká?

Modeling – přímo chození na molu, to není úplně moje parketa, prostě nejsem ten typ. Na to hledají takové ty přírodní hubené vysoké. Úplný opak missek. Spíš bych se chtěla věnovat fotomodelingu, ale když bude nějaká přehlídka, tak ji jistě ráda přijmu. Zároveň bych to chtěla spojit se zpěvem. To je úplně největší priorita.

Byla od konce soutěže po dnešní den někdy chvíle, kdy jste si řekla, za tohle mi to nestálo?

Člověk si někdy řekne, jestli by nebylo lepší, kdyby se to nestalo, ale pak si uvědomím, kolik holek si tohle přálo. Já jsem si odmala přála setkávat se a seznámit se známými osobnostmi, takže se mi to vyplnilo a nemůžu to přece nějak odsuzovat a nechtít to.

A jak se vám daří vypořádávat s bulvárem? I když to člověk nečte, tak ty informace se k němu dostávají…

Říkám si, že bez médií a bez bulvárních novin by člověk nebyl známý, protože i když jsou špatné nepravdivé informace, tak ten článek je nejčtenější. A čím horší nadpis bude, tím to bude zajímavější pro lidi. Většinou to bývá tak, že pod úplně hrozným nadpisem je dobrý článek.

Stále ještě chcete být zubařkou, nebo se na tom něco změnilo?

Tak přemýšlela jsem o tom hodně, bavila jsem se i s pár doktory a říkali, že je to fyzicky náročné, takže nevím. Ale určitě bych chtěla být ve zdravotnictví. Docela mě zaujala výživa.

A co zpívání?

Tak zpívání, to bych nikdy neopustila. Zpívám si každý den. Nedávno jsme nahráli duet s Pepou Vágnerem. Myslím, že to půjde spíš tímto směrem než přímo s modelingem.

Slyšel jsem, že se učíte u Eduarda Klezly.

Ano, prvně jsme k němu chodili trénovat právě ten duet. A teď by to mělo být tak, že bych k němu měla chodit jen já dvakrát týdně. Ale to si musím ještě domluvit, abych to stíhala.

Jaké to je, nechat se učit od takového pedagoga?

Hlavně když vám řekne, že máte talent, tak to má určitě svoji váhu. Jinak na mě působí velmi sympaticky.

Zkoušet s kapelou – na to už čas asi nemáte, že?

Nezkouším s nimi, ale když jsem v Třebíči a zrovna hraje, tak si s nimi ráda zazpívám. Zrovna nedávno na diskotéce Don.

Myslíte, že vám zkušenost z vystupování na pódiu či zkušenost z Česko-Slovenské SuperStar pomohly v soutěži?

Určitě. Ze začátku, když jsem zpívala s kapelou, tak jsem nemohla ani k mikrofonu, a postupem času jsem se otrkala a začala s lidmi komunikovat během toho zpívání. SuperStar mi zase pomohla s kamerami. Člověk si zvykne, že tam někdo je. A taky dívat se do kamery, což vlastně bylo i součástí miss, když jsme natáčeli medailonky. Některé holky s tím měly strašné problémy. Byly nepřirozené. Když postaví člověka před kameru, tak je to těžší.

Vy, jako správná rockerka, to umíte rozparádit, jste temperamentní i v soukromí?

Já jsem spíš mírnější nebo klidnější. Když bych šla někam za zábavou, tak to rozjedu. Nepotřebuji k tomu ani alkohol. Nejsem ten typ, co ho potřebuje, aby se bavil. Právě když jsem zpívala na večírku po miss, tak se o mě psalo, že jsem se opila, a přitom jsem měla za ten večer jenom vodu. Ale když je dobrá nálada, dobrá atmosféra, tak to jde samo.

Někde jste o sobě prozradila, že jste cholerická…

Mně vyšlo, že jsem něco mezi sangvinikem a cholerikem. A myslím, že to tak je. Když mě něco vytočí, tak pošlu všechny pryč. Potřebuji si sama zanadávat.

A co se týče těch povinností miss, máte jet i do Kambodže.

Plánuje se to, ale ještě nevím, jak to bude. Mělo by to navazovat na práci loňské miss Ivety Lutovské. Založili tam nemocnici, kde se pomáhá lidem postiženým AIDS, takže v tom by se mělo pokračovat. Co se týče charity, tak to je pro mě taky priorita a je to pro mě důležité. Například jedu do Olomouce na onkologii předat dětem dárečky.

Adrenalinovou disciplínu v soutěži miss jste si doslova užívala. Máte ráda adrenalin?

Můžu říct, že bych do toho šla určitě znovu. To přetížení sice nebylo hodně příjemné, ale byl to zážitek. Když jsem byla na soutěži miss na Vranově, tak jsem vyhrála tandemový seskok, ale nešla jsem do toho. Byly tam i další disciplíny, které bych si ráda zkusila.

A bylo naopak něco, do čeho víte, že byste nešla?

No tak nelíbili se mi samozřejmě červi, ale to asi nikomu. Přemýšlela jsem nad tím, ale asi bych to taky snědla. Dobrovolně bych to však určitě nedělala.

Ráda ochutnáváte cizí kuchyně. Kterou máte nejoblíbenější?

Teď jsem si zamilovala například japonskou kuchyni. No a určitě tu libanonskou kuchyni mám ráda jejich chléb. Ale vím, že by mi nechutnala francouzská, protože mušle a podobné věci nemusím. Jedla jsem syrovou sépii, a to se mi udělalo opravdu hodně špatně, takže syrové věci ne. A pak mám ráda zdravou výživu, a spíš nemusím maso.

Na soustředění v Dominikánské republice jste každý den zkoušeli nějakou cizí kuchyni…

Tam byla argentinská, francouzská, dominikánská… Ale protože to byl americký hotel, tak to spíše byla představa Američanů o tom, jaká je ta která kuchyně.

Jak se vám daří udržovat si tak perfektní postavu?

No já nevím, jestli je perfektní. Rozhodně nejím klobásky, nedám si knedlík a ani mi to nechybí. Knedlo, vepřo, zelo mám sice ráda, ale nedám si ho. A posiluji na břicho.

Kdo je Jitka Válková

Narodila se 11. listopadu 1991 v Třebíči.
Bydlí v Náramči na Třebíčsku a v Praze.
Studuje třetím rokem na Katolickém gymnáziu v Třebíči.
Vyhrála v roce 2009 Miss pláž na Vranovské přehradě a postoupila mezi čtyřicet nejlepších v soutěži Česko – Slovenská SuperStar a v roce 2010 se stala Českou miss.

Autor: František Vondrák

31.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Krajský úřad dohlížel na klidné volby

Volby ve Starči.
5

Voliči přicházeli odevzdat hlas i v posledních chvílích

V Třebíči zájem o volby trvá

Třebíč - Slušná volební účast v Třebíči trvá i druhý den parlamentních voleb.

OBRAZEM: Zahrádkáři pořádají velkou jubilejní výstavu

Třebíč - Co se letos urodilo, putovalo na výstavu. Zahrádkáři v Třebíči pořádají jubilejní třicátou oblastní výstavu ovoce, zeleniny, bonsají a léčivých rostlin.

Volby ve Vladislavi: I občanský průkaz už jsme po rozpečetění urny našli

Vladislav – V městysi Vladislav za první hodinu parlamentních voleb přišlo volit skoro 10 procent ze 756 oprávněných voličů.

„Volím topku,“ prozradil vězeň a kuchař Mikuláš Horváth

Lesní Jakubov – Dovařil rajskou a plněnou vepřovou kapsu s opečenými bramborami. A pak už padesátiletý Mikuláš Horváth, „služebně“ nejstarší vězeň rapotické věznice, netrpělivě vyhlížel volební komisi, aby mohl do urny vhodit svůj hlasovací lístek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení