Izraelská autorka Limor Regev zazářila v literárním světě doslova jako kometa. Její první knihu Chlapec z bloku 66 si za prvních několik týdnů prodeje jen v anglické verzi koupilo přes padesát tisíc čtenářů. Pro Třebíč je to ohromná reklama z toho důvodu, že se tato prvotina zmiňuje o hrdinství třebíčského rodáka Antonína Kaliny. Ten v koncentračním táboru Buchenwald zachránil přes devět set židovských chlapců. A co víc – Regev nyní chystá knihu přímo o Kalinovi, a tak do Třebíče pravidelně jezdí a sbírá zde podklady. Cílem ale není napsat „pouze“ knihu, ale oslovit s tímto příběhem i filmové producenty.

Kniha Chlapec z bloku 66 je biografickým románem o Mošem Kesslerovi, československém židovském hochovi patřícího mezi „Kalinovy děti“. „Na Mošeho příběhu mi přišlo nejzajímavější, že vše, čím si musel projít, bylo temné, ale že i v tom temném smutném příběhu se objevilo světlo. Tím světlem byl právě Kalinův vstup do Mošeho života. Proto mě začalo zajímat, kdo Antonín Kalina byl, proč těm chlapcům pomáhal a jaký to byl člověk,“ vysvětluje Limor Regev důvody, které ji nyní vedou k sepsání příběhu třebíčského rodáka.

Obálka knihy Chlapec z bloku 66. Kalina je zmíněn i v anotaci.
Chlapec z bloku 66: román s třebíčským Schindlerem je bestseller, vychází česky

Zároveň ale zdůrazňuje, že není první, kdo hrdinství Antonína Kaliny objevil pro svět. „Úžasnou práci v tom odvedl Stanislav Motl, který dokázal sehnat spoustu informací, z nichž jsem také čerpala. Pan Motl ale píše hodně faktograficky, jeho knihy oslovují spíše odbornější publikum. Já to chci napsat jako příběh,“ dodává Regev. „Doufám, že tak budu moct přispět k tomu, aby se Kalinův příběh dostal do celosvětového povědomí,“ doplňuje Izraelka.

K tomu má velmi dobře nakročeno už díky své prvotině Chlapec z bloku 66. Největší internetové knihkupectví světa Amazon anglickou verzi této knihy označilo za bestseller, mezi čtenáři je velice dobře hodnocená, vyšla už v sedmi jazycích. „Mám zpětnou vazbu od čtenářů, kteří říkají, že by to měla být povinná četba pro děti ve školách. Má tedy i vzdělávací hodnotu. Navíc si myslím, že lidé neradi čtou jen temné příběhy – a právě díky Kalinovi je tam i optimistická vložka, naděje, kterou lidé chtějí v každém příběhu vnímat,“ zamýšlí se Regev nad důvody úspěchu svého románu.

Zdroj: Youtube

Stát Izrael Antonína Kalinu posmrtně ocenil titulem Spravedlivý mezi národy. Podklady pro toto ocenění shromažďuje jeruzalémský památník holokaustu Jad vašem. „Kontaktovala jsem jeho pracovníky a ti mi přeposlali veškeré záznamy, které k Antonínu Kalinovi mají. A dokumentaci, na základě které se rozhodli udělit mu to ocenění,“ říká Regev, podle níž však hlavní zdroj informací leží právě v Třebíči.

„O Třebíči jsem nikdy před sepsáním příběhu Mošeho Kesslera neslyšela. Pak jsem sem ale začala jezdit a od mé první návštěvy jsem si toto město zamilovala. V Třebíči a Znojmě jsem našla Kalinovy příbuzné a postupně tu objevila i spoustu skvělých lidí, kteří mi chtějí maximálně pomoct,“ podotýká Regev.

Třebíčská otužilkyně Andrea Klementová.
Třebíčská otužilkyně Andrea Klementová poplave přes La Manche. A hned dvakrát

Limor Regev není profesionální spisovatelkou, ale vědkyní, která se specializuje na izraelsko-arabské vztahy a také dějiny židovského národa. Proto nechápe, jak je možné, že Kalinovo hrdinství tak zapadlo. „Nedávalo mi smysl, že Kalinu až donedávna nikdo neznal. Sama o holokaustu vím hodně, ale jeho jméno jsem také až do sepsání příběhu Mošeho Kesslera neslyšela. Přitom si myslím, že to, co Kalina udělal, bylo mnohem odvážnější, než to, co udělal třeba Oskar Schindler,“ kroutí hlavou spisovatelka.

Ta Kalinův příběh zatím sepisuje v hebrejštině, už teď je ale jasné, že se i tato kniha dočká překladu do dalších jazyků. Stejně jako román Chlapec z bloku 66. „Mým šťastným rozhodnutím bylo nechat Chlapce přeložit do angličtiny. Poté, co se anglická verze začala prodávat na Amazonu, jsem navštívila mezinárodní knižní veletrh ve Frankfurtu. Tam jsem jela se záměrem, že bych chtěla sehnat českého nakladatele. A hodinu poté, co jsem do prostoru veletrhu vstoupila, jsem už měla smlouvu pro českou verzi,“ usmívá se Regev.

Nová stokorunová bankovka z roku 1953. Ilustrační foto.
V Jaroměřicích někdo ztratil cennou starou bankovku. Je to záhada, říkají místní

Kniha o Kalinovi by měla projít podobným kolečkem. „Snad to ale půjde jednodušeji. Už teď vím, že ji můj český nakladatel chce vydat v okamžiku, kdy bude hotová v hebrejštině. A snad se těch padesát tisíc anglicky mluvících čtenářů první knížky bude zajímat i o tu druhou,“ přemítá autorka, která má ale i další plány. „Chci oslovit filmaře z velkých studií v Hollywoodu či na Netflixu. A pokusit se o zfilmování té knihy. Záleží ale na tom, jak bude úspěšná. Ani u Chlapce z bloku 66 jsem nečekala, že by mohl mít takový mezinárodní úspěch,“ krčí rameny Regev.

O tom, že se její kniha Chlapec z bloku 66 líbí i třebíčským čtenářům, svědčí čísla předvánočních prodejů z tamních knihkupectví. Limor Regev chce proto místním čtenářům poděkovat autogramiádou, která proběhne při její příští návštěvě Třebíče. Konat se bude poslední lednový týden v Knihkupectví Trojan.