Mnohé české děti by nyní možná uvítaly výlet do Španělska. Už z toho důvodu, že tam jejich vrstevníci na rozdávání vánočních dárků stále ještě čekají. „Ty jim totiž nenosí Ježíšek čtyřiadvacátého prosince tak jako u vás. My čekáme až na příchod tří králů. A ti ve Španělsku chodí stejně jako v Česku až šestého ledna,“ vysvětluje Nerea Marrodán.

Nerea a její kolegyně Yovana Samper pracují jako učitelky v mateřské školce v severošpanělské Zaragoze. Před Vánocemi pobývaly v Třebíči, kde se zúčastnily takzvaného stíňování. Jedná se o týdenní pobyt v partnerské mateřské škole, v tomto případě česko-anglické školce Na Hradě. Zde sledovaly výuku a seznamovaly se s rozdíly ve školství u nich a u nás. A zároveň si užily i předvánoční a předsilvestrovskou atmosféru. „Vánoční tradice máme docela podobné, taky například zpíváme koledy. Ale z našeho, tedy učitelského pohledu, je rozdíl třeba v tom, že u nás nemáme ve třídách vánoční stromečky,“ podotýká Yovana.

Kapitán Jaroslav Kratochvíl
Kapitán z Dalešické přehrady: Zimní plavby jsou nádherné, ledu se ale vyhýbám

Zatímco my jsme zvyklí, že Ježíšek nosí „jen“ dárky, ve Španělsku cílí tři králové i na chuťové buňky tamních dětí. „Kromě dárků jim totiž přinášejí i sladkosti, přičemž typickou španělskou vánoční pochoutkou je čokoláda s churros. Jsou to jakési podlouhlé koblihy, které namáčíme do čokolády. A od ní jsme pak všichni celí upatlaní,“ směje se Yovana.

Zatímco na dárky si ve Španělsku zatím musí všichni počkat, v plném proudu jsou tam už přípravy na silvestrovskou veselici. „U nás je tradice, že na silvestra pojídáme kuličky hroznového vína. Děje se tak přesně o půlnoci. Když začnou zvony na věžích odbíjet dvanáctou, při každém úderu lidé musí kuličku polknout. Přináší to štěstí,“ objasňuje Nerea.

Začalo to na Islandu

Aby si ale mohly tento zvyk užít i děti, připravují pro ně učitelky v mateřských školách speciální besídku. „Odbíjení zvonů jim při ní pouštíme do školního rozhlasu,“ dodává Nerea s tím, že malí Španělé se touto slavností připravují na oslavy nového roku i příchod tří králů s poměrně velkým předstihem. „Silvestr i tři krále slavíme ve stejném termínu jako vy, ale děti mívají dva týdny prázdnin, které začínají už před Štědrým dnem. Takže vánoční besídky bývají z toho pohledu dost dopředu,“ upřesňuje Nerea.

Ta v Třebíči spolu s Yovanou pobývala díky programu Erasmus+. Trochu úsměvné je, že prapočátek jejich zdejší stáže začal na Islandu. „Tam jsme se potkaly s jednou z místních učitelek na společném kurzu. Její vyprávění o školce Na Hradě bylo velice zajímavé, a proto jsme požádaly o grant na tuto stáž,“ líčí Nerea.

Třebíčská školka je soukromá. V říjnu získala jako jediná mateřská škola v Česku ocenění Evropská cena za inovativní výuku. Tu udílí Evropská komise, což obě Španělky také zaujalo. „Chtěly jsme mít srovnání. Překvapilo nás třeba, že třídy jsou tu dvakrát větší než u nás. A také modernější. Naše škola je stará přes padesát let. Také je tu mnohem více personálu,“ popisuje Yovana nejvýraznější rozdíly.

Zaragoza je velké město, což má své nevýhody. „Není možnost jít tam do lesa. Tady je to přitom běžné, přičemž učitelky to užívají i k výuce. Děti se učí poznávat rostliny anebo třeba posbírají větvičky a s nimi pak tvoří ve školce. To u nás není možné,“ zamýšlí se Nerea.

Jak se slaví příchod nového roku ve Španělsku

* Lidé o půlnoci při každém odbití zvonu polykají kuličky hroznového vína.
* Tato tradice je zvykem i v dalších hispánských zemích, v Latinské Americe ale lidé polykají spíše hrozinky.
* Na štěstí v novém roce se nepřipijí šampaňským, ale cavou. Jedná se o šumivé víno na způsob italského prosecca.