Při příznivém počasí bude dobře pozorovatelné úplné zatmění Měsíce 21. ledna, takže už brzy. Bude viditelné v podstatě v celém svém průběhu. Uskuteční se nad ránem, začne v půl čtvrté středoevropského času (SEČ), plný stín nastane v 5.41 SEČ, konec úplného zatmění nastane v 6.43 SEČ, několik minut po konci částečné fáze (7.51 SEČ) pak bude Měsíc zapadat. Další zatmění Měsíce, tentokrát částečné, se na obloze ukáže 16. července, u nás bude viditelné skoro v celém svém průběhu.

Velkým unikátem bude přechod planety Merkur přes sluneční kotouč. Nastane letos 11. listopadu ve 13.35 SEČ, maximální fáze, která nastane v 16.19, bude už z našeho území nepozorovatelná. Nejlepší a nejbezpečnější bude dívat se přes dalekohled s filtry nebo přes speciální brýle k tomu určené. Další přechod Merkuru nastane až 13. listopadu 2032. U Venuše už stejný úkaz za našeho života nespatříme, naposledy byl pozorovatelný v červnu 2012, další takové „nebeské divadlo“ si užijí potomci až za sto let, astronomové je vypočítali na roky 2117 a 2125.

Co se týče komet, předem se nepočítá s žádnou „supr“ dobře viditelnou, byť se jich letos ke Slunci přiblíží celkem 61. Ale může se stát, že nakonec přec jen některá překvapí a na obloze zazáří. A dále může přiletět nějaká, o které se zatím neví.

Lidi zajímají i meteorické roje. Nejznámější a pravidelné jsou srpnové Perseidy. „Maximum připadá na noc z 12. na 13. srpna. Na hvězdárně v Třebíči bude otevřeno. Ovšem nejlepší je vyjít při dobrém počasí za město mimo noční osvětlení, které ruší,“ radí vedoucí hvězdárny Švihálková. Do dalekohledu se „padající hvězda“, jak se lidově říká, chytá těžko, průlet je příliš rychlý.

Letošní zatmění Slunce bohužel na území České republiky nebudou pozorovatelná.

Dobrým pomocníkem všem, kterým učarovalo amatérské sledování astronomických jevů, může být Hvězdářská ročenka. Každý rok ji vydává Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy a je v ní vše podstatné, co obloha v daném roce pozorovatelům nabídne. Ročenka není drahá, cena se pohybuje kolem 120 korun.

Jaký je zájem o činnost třebíčské hvězdárny? „Poměrně velký. Chodí k nám školy, školky i veřejnost. V pátek jsme tady vždycky, v sobotu jen při dobrém počasí. Když v pátek pozorování není možné kvůli počasí, máme program, který nasimuluje, co by se dalo pozorovat, kdyby bylo pěkně,“ vysvětlila Jana Švihálková.

V průběhu týdne funguje pět astronomických kroužků a jeden logický. Dá se říci, že na třebíčskou hvězdárnu míří zájemci o astronomii ve věku od tří let po dospělé. Čas pozorování se posouvá v závislosti na ročním období. V zimě bývá už od 16.30.
Kristýna Jelečková, která na hvězdárně pracuje jako pedagog volného času, říká, že se musela naučit důležitou věc: stručně a jednoduše vysvětlit i dětem z mateřské školky i složitější pojmy jako je například nekonečnost vesmíru.

Lepší představivosti pomáhá také úplně nový astronomický naučný koutek, u plotu hvězdárny je od konce listopadu. Je tedy dobře přístupný široké veřejnosti.

Jde o tři panely. Jeden se jmenuje Vesmír kolem nás, na jednotlivých kartičkách jsou poučné zajímavosti z astronomie i kosmonautiky. Na dalším panelu je pexeso se souhvězdími na severní obloze. „Na třetím se prostřednictvím provázku dají seřadit objekty od nejmenších po největší. Podporuje to představu o tom, jak jsou objekty ve vesmíru velké,“ vysvětlila Jelečková. Člověk si pak například uvědomí, jak je planeta Země malá oproti sluneční soustavě.

Panely jsou dílem nezávislé skupiny mladých, které zajímá astronomie. Projekt byl podpořen z programu Mládež Kraji Vysočina, který realizuje Rada dětí a mládeže Kraje Vysočina za finanční podpory MŠMT a Města Třebíč.

A už rok je lidem stejně dobře přístupný panel s astronomickými hodinami, nachází se vedle astronomického naučného koutku.