Míří do finiše. Tři roky pracovali na chrámu svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou restaurátoři, památkáři a specialisté na opravy historických budov. A tři roky sem téměř denně docházel jaroměřický farář Tomáš Holcner a sledoval, jak práce pokračují. Monumentální stavba se otevře za několik týdnů. Stavbaři firmy Archatt, která byla generálním dodavatelem celého díla v hodnotě přesahující sto milionů korun, vyklízejí a předávají staveniště.
Největší práce byly s kupolí chrámu, kterou zevnitř pokrývá rozsáhlá freska o ploše asi 450 metrů čtverečních. Ta byla po letech popraskaná, kupole za tři staletí kvůli nestabilitě krovu sesedla. Nad kupolí se navíc ještě klene takzvaná lucerna, což je stavební prvek charakteristický právě pro jaroměřický chrám. „Kupole je ze dřeva, trámy poničil tesařík a dřevokazné houby. Muselo se tedy vyměnit na třicet kubíků dřeva, přičemž nejdelší trámy byly osm metrů dlouhé. Restaurátoři museli část fresek odřezat na jakési kry. Tyto kry odvezli do depozitáře. Celá lucerna se pak jeřábem snesla dolů, tesaři museli vyměnit dřevěnou nosnou konstrukci a zase lucernu posadit nazpět,“ vysvětluje Holcner.
Nejen na krovech, ale i na fresce zapracoval zub času. „Celá její plocha se tedy čistila od prachu, špíny a nánosů. Za ty stovky let se tu vířil prach, každý člověk sem na oblečení a obuvi přinese mikročástice, svítí se tu svíčkami, přičemž v minulosti se svíčkami nasvěcoval celý kostel. To vše postupně ulpělo na freskách. Ty tedy museli restaurátoři pod vedením mistra Jana Knorra umýt destilovanou vodou, která na sebe navazuje nečistoty. Spotřebovalo se jí tu několik kubíků,“ vzpomíná farář. „Dnes je freska opravdu nádherná,“ dodává spokojeně.
Restaurátoři se museli věnovat i mnoha drobnostem. Jako třeba tomu, na co právě Holcner ukazuje. „Vidíte ty restaurátory na kazatelně? Vše, co je pozlacené, před zahájením stavebních činností odstranili. Teď to tam vrací. Těch řezeb a figur je odhadem možná tři sta. To vše musel někdo vzít do ruky, demontovat, uložit do depozitáře a po třech letech zase najít správné umístění, kde se to nacházelo. Vlastně je to takové puzzle,“ usmívá se Holcner s dovětkem, že podobných skládaček čekalo na odborníky mnohem více.
Soukromá kaple
Pak zamíří do postranní chodby a ukazuje, kudy povede prohlídková trasa. „Moje představa je, aby kostel byl v turistické sezoně pokud možno denně přístupný veřejnosti. Turisté se seznámí s jeho historií, liturgickými předměty a tady s jedinečným dílem sochaře mistra Otmara Olivy v podobě nového oltáře,“ ukazuje farář na jednotlivá místa v kostele.
Po točitých schodech se turisté dostanou do prosklené oratoře. „Zde se návštěvníci ocitnou v prostorách zakladatele chrámu, hraběte Jana Adama z Questenberka. Ten zde totiž měl soukromou kapli, protože šlechta mezi lidi na mše svaté běžně nechodila. I zde bude oltář a výzdoba, která se bude týkat Questenberkova života. Ve vedlejší chodbě bude videoprojekce, lidé tam také najdou artefakty s motivy církevního roku,“ doplňuje Holcner.
Pro farníky se nově otevře i boční zahrádka s výhledem na zámecký park. „ Terasa s výhledem na zámecký park je pro nás přidanou hodnotou celé opravy. Naší farnosti pak bude sloužit jako komunitní centrum,“ objasňuje Holcner.
play_fill
Z této venkovní prostory lze dojít k úpatí vysoké jižní věže. „Ta bude veřejnosti přístupná také z ulice přes turniket, nebude nutné k ní chodit přes kostel. Z horních pater se lze podívat na Jaroměřice a okolí z výšky,“ dodává Holcner.
Ten už se těší na první říjnový den. Tehdy se opravený chrám svaté Markéty poprvé otevře veřejnosti. Naplno své brány otevře s příchodem turistické sezony roku 2023.
Chrám svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou
* Chrám svaté Markéty pochází ze 30. let 18. století.
* Byl na pokraji své životnosti, statika krovu byla silně narušena.
* V říjnu 2019 začala oprava chrámu za 107 milionů korun. Generálním dodavatelem celého díla byla firma Archatt.
* Jiný kostel v Jaroměřicích nad Rokytnou není, bohoslužby se tedy konají v kulturním domě a na faře.
* Farář lidem také připravil online bohoslužby z uzavřeného kostela – jednou sloužil mši z lešení přímo v lucerně kupole.
