„Dlouhodobě deklarujeme, že chceme podporovat mladé rodiny, nyní jsme se rozhodli pro konkrétní naplnění těchto slov," popisuje Zdeněk Ryšavý, starosta Okříšek. Rodiče nových prvňáků tak obdrží jednorázově 1500 korun, rodiče dětí nastupujících do mateřinky dostanou o 500 korun méně. „Rodiče prvňáků to nemají jednoduché, viděl jsem statistiku, že je dítě v první třídě vyjde až na šest tisíc korun. Částku našeho příspěvku jsme odvodili tak nějak z vlastních zkušeností, základka je finančně náročnější, proto tam je o pět set korun více. Původně jsme chtěli dát i 2500 korun, ale náš rozpočet také není bezedný," říká starosta a dodává: „Zastupitelstvo to schválilo jednohlasně napříč všemi devíti politickými spektry, které v něm působí, tady nebyl absolutně žádný problém."

Celá situace má ale drobný háček – pro čerpání příspěvku nestačí, když dítě nově navštěvuje školu nebo školku, musí mít také trvalé bydliště 
v Okříškách. „Stává se, že se 
k nám přestěhuje rodina, ale nezmění si trvalé bydliště. Využívají tak obecní výhody, ale městys z nich zpět nic nedostává na daních. Tímto krokem je chceme motivovat, aby si trvalý pobyt vyřídili, je to oboustranně výhodné," prozrazuje Ryšavý druhou obecní motivaci vedoucí k příspěvkům. Když si totiž rodina zařídí v Okříškách trvalé bydliště, dostane obec za každého člena rodiny necelých deset tisíc, může si proto klidně dovolit nabídnout podobné příspěvky.

Okříšky dle slov starosty za příspěvky pro rodiče zaplatí 50 až 60 tisíc korun, týkají se totiž téměř všech  28 dětí v mateřince a asi poloviny prvňáků. Těch mají letos v okříšské základní škole dohromady 31. „Nastupuje nám slušný počet žáků, když se podívám do blízkého okolí, mohlo by to být 
i horší," domnívá se ředitelka základní školy Okříšky Ludmila Langová.

I přesto, že má ředitelka v první třídě dětí dost, rozhodnutí obce vítá: „Možná to některé rodiče ovlivní, pokud se budou rozhodovat, kam dítě dají, jsme za to určitě rádi." Umístit dítě na okříšskou základku by ale mohl být trochu problém. Ve školce museli dvě děti dokonce odmítnout a na základní škole mají dětí rok od roku více. „Nejde o žádný rapidní nárůst, ale spíše přirozený pohyb. Do škol a školek se totiž dostávají děti silné generace 70. let," vysvětluje Ludmila Langová.

Ne každá škola ale řeší podobně příjemné starosti. Například v Hartvíkovicích mají dětí stále méně a i tam přemýšlejí o zavedení příspěvků rodičům: „Zatím příspěvky jako v Okříškách nedáváme, ale aby byla škola udržitelná, budeme o něčem podobném muset začít uvažovat," obává se starosta Hartvíkovic Zdeněk Nováček. První třídu 
v Hartvíkovicích nastoupilo totiž jen pět dětí, na celém prvním stupni jich není ani třicet. „Za nás šla celá třída do Mohelna a kolektiv zůstal pohromadě, teď dva jdou do Náměště, dva do Mohelna a jeden třeba i do Vladislavi. Stává se nám také, že dítě chodí do první třídy u nás, ale pak ho rodiče přemístí třeba za sourozencem. My bychom přitom byli rádi, kdyby u nás děti zůstávaly," říká starosta. Od případných příspěvků by si tak starosta sliboval větší, nebo alespoň nezmenšující se počet žáků v místní škole.

TADEÁŠ MAHEL