Tak třeba Klášteráci. Tak byli zváni obyvatelé Zámku Žďáru, dnešního Žďáru nad Sázavou 2, podle zrušeného cisterciáckého kláštera,“ vysvětluje František Pometlo. Obyvatelé Žďáru ale měli podle Pometla ještě jednu přezdívku a sice Žďárští holubáři. Aby žďárští obyvatelé měli k nedělnímu obědu něco „od pera“, chovali ve větším množství holuby. Pak však na jejich chloubu přišla nějaká epidemie a o své miláčky přišli. Jak je známo, nic nepotěší víc než neštěstí toho druhého a Žďárákům zbyla z této kalamity přezdívka Holubáři.

Obyvatelům Štoků se zase přezdívalo Pařezov. „,Obec byla založena německými kolonisty „na zeleném drnu“. Název Štoky pochází z německého Stöcken nebo Stecken ve významu pařez nebo pahýl. Výjimečně byl českou menšinou používán žertovný nebo i hanlivý překlad Pařezov,“ říká František Pometlo.

Famfuláci se zase rodili v Novém Městě na Moravě. Na místě Nového Města stávala osada, která dostala jméno Bočkov nebo Bočkonov podle pana Bočka z Obřan. Když se to Novoměšťákům předhazovalo v dobách nedávno minulých, nebyli z toho vůbec nadšeni. „Když se město dostalo do panství Dietrichsteinů, kardinál kníže František polepšil dosavadní městský znak se sedícím lvem přidáním knížecího klobouku a dvou vinařských nožů, kterým se prý říkalo famfule. Odtud pramení přezdívka Famfuláci. Tento výklad se traduje hlavně v Novém Městě,“ upřesňuje František Pometlo.

Výraznou postavou v havlíčkobrodském sportu byl hokejista Chytráček, působící jako hráč a později jako trenér oddílu ledního hokeje. Přezdívka Chytráčkov se ujala podle Františka Pometla hlavně mezi fanoušky soupeřů brodských hokejistů.

Některé přezdívky podle Františka Pometla nemají vysvětlení, v minulosti možná ano, ale dneska ho už nikdo nezná. „Za našich předků platilo že do Hamrů pro hanbu, neví se proč,“ uvádí František Pometlo jeden z příkladů. Stejně tak je těžké vypátrat, proč se Řečici v okolí říkalo Mexiko.

V minulosti byli v Řečici vyhlášení rváči a to snad bylo příčinou, proč se Řečice dostala až do Mexika. Podobně je to s obcí Hrbov u Polné, které se říkalo Kotěhůlky. To Jamští kozli dostali přezdívku podle obecního znaku s kozlem. „Lipnici se říkalo Vejrov a Dolnímu Městu Angrešťáci. Lipnice možná získala titul podle většího výskytu nočních dravců výrů. V případě Angrešťáků z Dolního Města se původ přezdívky zatím nezná,“ říká Pometlo.

Zato přezdívka Šumfelďáci pro obyvatele Žižkova Pole u Přibyslavi pochází až z roku 1921. Předtím je zaznamenán název Schőnfeld, Schenfeld i Schumfeldt, znamenající Krásné Pole. „Přes úřední změnu počátkem první republiky jsou osadníci zváni Šumfelďáky nebo Šumfeláky,“ upřesňuje František Pometlo.Dobrou pověst prý neměli obyvatelé Poděšína a Sirákova. "Podle jednoho, o hodně dřív narozeného občana Nížkova prý za starých časů platila říkanka: Přes Poděšín hopem,přes Sirákov skokem. V těchto obcích se prý k příchozím nechovali příliš přívětivě, v Poděšíně házeli kameny, v Sirákově zemědělské nářadí ," dodává František Pometlo..