Úředníci už nebudou strkat nos do citlivých dat

Nebude to ale zneužitelný systém, kdy se data o obyvatelích zhustí do několika míst a bude jednodušší dohledat citlivá data? A co vlastně bude jinak oproti současnosti? Korbel si myslí, že ne.

Má začít fungovat projekt několika základních, vzájemně propojených registrů osob, obyvatel či územní identifikace, adres a nemovitostí. Lidi tak nebudou muset neustále dokola vypisovat stále stejné věci do desítek formulářů. V čem je vlastně nyní chyba?

V současné době vede stát velké množství dat o obyvatelích, ekonomických subjektech či územních jednotkách a tak dále. Problém spočívá v tom, že většina těchto dat není nijak propojena mezi sebou, takže záznam o tom, jak se jmenujeme a kde máme trvalé bydliště, najdeme nejen v evidenci obyvatel, ale také v evidenci důchodového a zdravotního pojištění, evidenci řidičských průkazů, evidenci nemovitostí a celé řadě dalších databází. Tento princip vychází z historického způsobu výkonu administrativy, který byl založen na rozsáhlých papírových kartotékách, vedených jednotlivými úřady dle místní a funkční příslušnosti. V současné době, kdy jsou všechny tyto údaje uložené v počítačových databázích, je však tento systém nepružný, neefektivní a obtěžující jak úředníky, tak především občany této země. Znamená totiž, že při každé změně údaje jej musíme nahlásit a opravit na celé řadě míst. Navíc, i když jsou některé údaje k dispozici elektronicky, nemají žádnou právní relevanci – platí to, co je napsané v občance nebo na ověřeném papírovém výpisu, ne to, co lze jednoduše dostat ze státem vedené a garantované databáze.

Co vlastně bude po 1. červenci 2012 nové?

Projekt základních registrů celý tento „úřední Kocourkov“ zásadně změní. Zavádí totiž pojem referenčních údajů, které jsou vedeny pouze jednou v příslušném registru a mají právní relevanci. Ba co víc, pokud tento referenční údaj existuje, po 1. červenci 2012 již nebude mít úředník ani právo po občanovi požadovat, aby jej doložil například papírovým potvrzením. Ony referenční údaje budou uloženy ve třech základních registrech – registru osob (ROS), registru obyvatel (ROB) a v registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN). Pro všechny úředníky a občany však bude nejdůležitější Informační systém základních registrů (ISZR), protože každý dotaz na adresu, firmu či občana bude směřován právě na něj. Tento systém bude zodpovědný za to, abyste dostali správné údaje, a dokáže při správně formulovaném dotazu získat údaje z několika registrů najednou.

Registry budou propojené…

Základní registry povedou také vazby mezi jednotlivými údaji – to znamená, že údaj o tom, kde mám trvalé bydliště, bude řešen vždy odkazem na referenční údaj v RUIAN. To přispěje k významnému zlepšení kvality služeb poskytovaných veřejnou správou, zvýšení komfortu pro občany, protože dojde ke skutečnému naplnění hesla: „obíhat mají data, ne občan“. Zkrátka nepřijde ani úředník, který již nebude muset váhat nad správností údajů v registrech, nebude si muset vést vlastní databáze a vyřizování jednotlivých žádostí by mu tak mělo zabrat podstatně méně času.

Takové obrovské množství dat o mně na jednom místě - to tedy nebudí zrovna moji důvěru, trochu to na mě působí dojmem, že Velký bratr se bude dívat…

Podstatnou součástí celého projektu je právě bezpečnost dat a především ochrana osobních údajů. Platí totiž, že prohlížet údaje či je editovat bude moci skutečně jen úředník, který má na to právo, přesněji řečeno zákonné zmocnění. Tato matice oprávnění bude uložena v registru práv a povinností (RPP) a proto je nutné každou agendu, která bude mít k registrům přístup, řádně zaregistrovat a zaevidovat. Je to velmi důležitý krok, protože pokud agenda v evidenci nebude, skutečně se k referenčním údajům nedostane.

Ale kde vezmu jistotu, že k mým osobním datům takto pěkně uloženým pohromadě nemá přístup někdo nepovolaný?

Občané získají díky registrům naopak velmi významný nástroj kontroly, protože budou mít právo zjistit, kdo z úředníků se na jejich údaje díval - vždy jednou ročně na žádost na CzechPointu nebo i automaticky, pokud budou mít zřízenu datovou schránku, obdrží výpis, kdo k údajům vedeným o jejich osobě přistupoval. V současné době není velký problém v jednotlivých roztříštěných evidencích nalézt řadu citlivých a osobních údajů, vztahujících se ke konkrétním osobám. Vždy lze totiž v těchto databázích nalézt jméno a příjmení a zpravidla i rodné číslo dané osoby. Ani tento stav není z pohledu ochrany osobních údajů příliš dobrý a proto zavedou základní registry zcela nový princip identifikace.

Jaký? Skončí rodná čísla?

Data o dané osobě budou v jednotlivých registrech vztažena k bezvýznamovému identifikátoru takzvanému AIFO, ten by měl v budoucnu nahradit rodné číslo, zatím zákon počítá s rokem 2020. Jediné místo, které dokáže údaje propojit mezi sebou, bude další z registrů, takzvaný ORG, který spravuje přímo Úřad na ochranu osobních údajů. Tak bude zaručeno, že nikdo, ani správci registrů bez příslušného oprávnění, nebude moci údaje zneužít.

Jestli to dobře chápu, referenční údaj bude v základním registru automaticky považován za správný…

Ano. Nezanedbatelným plusem zavedení registrů je odstranění případné duplicity a neaktuálnosti údajů. Referenční údaj v základním registru bude automaticky považován za správný. Orgány veřejné moci nebudou získávat údaje pro své potřeby z různých zdrojů, ale pouze ze základních registrů, odkud budou přebírány do dalších informačních systémů veřejné správy. Tento přístup zajistí zkvalitnění údajů a zároveň umožní klientům veřejné správy hlásit údaje pouze jednou.
Vedle větší efektivity se tak veřejná správa stane i daleko přívětivější pro své klienty, tedy pro občany, protože po nich nebude požadovat stále stejné údaje. Orgány veřejné správy jsou totiž primárně povinny používat referenční údaje ze základních registrů a požadovat je od klientů pouze v případě, že nejsou tyto údaje v registrech obsaženy nebo jsou označeny jako nesprávné.
Nemělo by tak dojít k tomu, že občané, firmy a podobně budou zas a znova zapisovat své bydliště (sídlo) a další základní informace do mnoha různých formulářů na mnoha různých místech.

Které údaje konkrétně nebudou muset lidé opakovaně úředníkům hlásit?

Půjde o veškeré údaje, které už jednou veřejné správě nahlásí.

Zkuste uvést příklad ze života…

Konkrétním příkladem může být svatba, pokusím se však popsat situaci a jednotlivé procesy ještě konkrétněji. Jde o poměrně složitý proces, který je však kvůli absolutní bezpečnosti údajů nutný.
Pokud se narodí například Pavla Nováková, Registr obyvatel požádá Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) o vytvoření neveřejného zdrojového identifikátoru fyzické osoby, ze kterého nelze zjistit osobní ani jiné údaje o osobě, které byl přidělen. Z tohoto identifikátoru vypočte agendový identifikátor a ten odešle zpět do Registru obyvatel. Registr pak agendový identifikátor přiřadí ke konkrétnímu jménu, v tomto případě ke jménu Pavla Nováková. Zároveň prostřednictvím informačního systému základních registrů jsou informovány ostatní agendy o vytvoření nové položky. ÚOOÚ vypočte ze zdrojového identifikátoru pro každou tuto agendu agendový identifikátor a odešle jim je. Od této chvíle je dotyčná osoba zavedena ve všech potřebných agendách - nikoliv však pod svým jménem, ale z důvodu ochrany osobních údajů pod číslem, které je v každé agendě jiné.

Zní to dost krkolomně…

…to asi ano, ale chci to vysvětlit co nejpřesněji. Pokud se Pavla Nováková vdá, pravděpodobně si ona, případně její partner, nechá změnit jméno. Po obřadu a úředním stvrzení matriční úřad automaticky informuje Registr obyvatel, kde u agendového identifikátoru, pod nímž je vedena v tomto registru, dojde k vyměnění jména. Pokud je od této chvíle kterýkoliv úřad bude potřebovat pro jím ze zákona vyřizovaný úkol, bude mu automaticky dodáno nové jméno. Osoba, která přijme jméno svého partnera, tak po svatbě nemusí znovu a znovu přepisovat na různých úřadech své jméno.
Rozhodne-li se tato dvojice, případně kdokoliv jiný změnit adresu svého bydliště, v takovém případě se v Registru obyvatel změní u agendového identifikátoru takové osoby odkaz do Registr územní identifikace, adres a nemovitostí na nové adresní místo. Odkaz tedy nebude směřovat na starou, ale na novou adresu. Jakýkoliv dotaz kteréhokoliv úřadu bude nyní vždy naplněn tímto aktuální údajem, ti znamená. že není potřeba nikde jinde údaj doplňovat.

Kolik celý projekt stojí a kdo se na něm podílí?

Dnes už jsou vysoutěženi realizátoři všech registrů a my se soustředíme na přípravu na jejich spuštění. Ta probíhá dle vládou schváleného harmonogramu a podílí se na ní prakticky celá státní správa, aby bylo možné projekt spustit v zákonem stanoveném termínu. Projekty jsou financovány ze strukturálních fondů EU. Pokud jde o projekty ministerstva vnitra, tak registr práv a povinností realizuje na základě výběrového řízení společnost Asseco Centra Europe za 418 milionů korun bez DPH, registr obyvatel pak firma ICZ za 286 milionů korun bez DPH.