Stejný výsledek mělo i hlasování v internetové anketě Deníku v tomto týdnu. Tři čtvrtiny respondentů budování úložiště na Vysočině odmítly.

Vzdor těmto odmítavým náladám mezi obyvateli kraje však Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) zvažuje, že by ke stávajícím šesti tečkám na mapě Česka přidala sedmou na Bystřicko. „S oblastí Rožná – Olší se výhledově počítá s přiřazením k seznamu potenciálně vhodných lokalit pro hlubinné úložiště. Nyní zpracováváme studii posuzující tuto oblast,“ potvrdil Jiří Slovák, který má v SÚRAO přípravu úložiště v kompetenci.

Léta s uranem

Správa úložišť tak zřejmě reaguje na vlnu odporu, která se vzepjala ve všech dříve vytipovaných lokalitách. V Rožné je poslední činný uranový důl ve střední Evropě a řada rodin na hospodářsky slabém Bystřicku je na jeho chodu závislá.

„My tu s uranem žijeme de facto padesát let, takže o tom lidé povědomí mají. Ale to, kolik lidí by bylo případně pro a kolik proti, nedokážu odhadnout,“ uvedla starostka sousední Věžné Jana Vrbková.

O dalších pár kilometrů dál se již navíc kvůli ukládání jaderného odpadu kutalo. V kopci Skalka jsou od poloviny devadesátých let vytesány štoly, které měly sloužit jako takzvaný mezisklad pro kontejnery s vyhořelým palivem. Nakonec ale zvítězila varianta skladování přímo v areálech jaderných elektráren v Dukovanech a poté i v jihočeském Temelíně.

Bezpečí navždy?

Cílem hlubinného ukládání vysoce radioaktivních odpadů je zajistit trvalou izolaci uložených materiálů od zbytku prostředí bez úmyslu jejich vyjmutí. Princip je založený na prvku pasivní bezpečnosti bez dalšího dohledu člověka. „Izolaci je nutno zajistit na dobu delší než deset tisíc let, spíše na sto tisíc let. To je za hranicí lidské představivosti,“ řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Těžko lze předpokládat i to, že by se informace o použití nějaké lokality zachovala po tak dlouhou dobu. „Proto všechno směřuje ke znemožnění jakéhokoliv kontaktu budoucích pokolení s uloženým materiálem,“ dodala Drábová.

Na příštích pět let stát plánuje vyhledávací fázi průzkumu. Jejím cílem je vymezit v hloubce pěti až šesti set metrů pod zemí prostor o ploše tři až pět kilometrů čtverečních pro budoucí úložiště.

V roce 2025 má být jasné, že ve zvolené lokalitě je možné důl vyhloubit. V roce 2030 má začít budování podzemní laboratoře. Rok 2050 je rokem výstavby samotného hlubinného úložiště a v roce 2065 má být uvedeno do provozu.

Lidé si nás zavázali

Správa úložišť má nyní vytipovaných šest lokalit, z nichž by měla vzejít hlavní a záložní varianta. Spolu se zmíněnými dvěma místy na Vysočině jsou další v Ústeckém, Jihočeském a Plzeňském kraji. Kromě Bystřicka, kde se zřejmě předpokládá menší odpor lidí, jsou nyní ze stejného důvodu nově ve hře i dva vojenské újezdy.

„SÚRAO chce nejdříve mít zájem dotčených obcí. Pokud by jej všechny vyjádřily, pak teprve budeme žádat o průzkum a obcím bude i náležet příspěvek z jaderného účtu,“ uvedl Slovák. „Souhlas obcí se zapojením do procesu výběru přitom není jejich souhlasem s případným umístěním úložiště,“ dodal.
Na Vysočině se ale státu nepodařilo prolomit neochotu radnic ani nabídkou tří milionů za svolení k předběžnému průzkumu. „Referendum ctíme, je to pro nás zákon,“ řekla Milada Duchanová, starostka Hojkova na Jihlavsku.

„Považujeme za slušnost poslechnout si argumentaci státu, ale o vpuštění geologů na průzkum neuvažujeme,“ uvedl starosta Budišova Petr Piňos.

REPORTÉŘI DENÍKU + ČTK