Sněmovna prosadila, že s vládním rozhodnutím o stavbě nebudou muset souhlasit obě parlamentní komory, i když to v souladu s původním návrhem kabinetu prosazoval Senát. Senátoři u poslanců neuspěli ani s požadavkem, aby vláda neměla jen možnost, ale povinnost stanovit kompenzace nad ustanovení atomového zákona pro obce, na jejichž území bude úložiště vybudováno.

Ilustrační foto
Jaderné úložiště jako parlamentní ping-pong. Týká se to i Třebíčska

Zákon dává obcím sto čtyřicet dnů na vyjádření stanoviska k návrhu vlády na umístění úložiště. Vláda původně navrhovala lhůtu devadesát dnů. Zákon také ministerstvu průmyslu a obchodu výslovně ukládá povinnost projednat návrh na umístění úložiště s ministerstvem životního prostředí a s občany dotčených obcí na území některé z nich. Norma stanoví rovněž pravidla ústních jednání a primárně vymezuje tzv. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště. Vláda má zřídit pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště.

Podmínku veta pro obce požadovala uzákonit Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje dvaapadesát obcí a spolků. Norma podle platformy neposiluje pozici obcí při procesu spolurozhodování. Mluvčí platformy a starosta Horažďovic na Klatovsku Michael Forman, jehož obec patří do vytipovaných lokalit, slíbil za obce bránit vybudování úložiště povolované tímto způsobem za využití všech dostupných prostředků. „Vyškrtnutí kompromisní varianty zapojení souhlasu Parlamentu považuji za vítězství technokratického přístupu rozhodování státu vůči občanům," uvedl mluvčí.

Kvůli jadernému úložišti obce na Třebíčsku podávají ústavní stížnost.
Obce z Třebíčska a Žďárska se připojily k Platformě proti hlubinnému úložišti

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) chce kvůli stavbě úložiště za sto miliard korun prověřovat čtyři území, a to Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína, kde stojí jedna ze dvou českých jaderných elektráren, a Březový potok na Klatovsku. Místo úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren by mělo být vybráno v roce 2030, podle platformy proti úložišti má zákon lhůtu o dva roky zkrátit. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Úložiště mělo vzniknout původně do roku 2065, o urychlení výstavby se ovšem mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: KVÍZ: Tam, kde je úložiště sprosté slovo. Poznejte obec na Vysočině

Zdroj: Deník/Zuzana Musilová