Valentin Stolbetskyj pracuje řadu let v Třebíči jako stavební dělník. Dříve byl ale profesionálním vojákem a v ukrajinské armádě pracoval coby technik na letecké základně. Pochází z Kolomyje. Ta leží v Ivanofrankivské oblasti, která se stejně jako dnešní Česká republika nachází na území bývalého Rakouska-Uherska. Letiště u tohoto města ležícího asi dvě stě kilometrů od polských hranic si podle jeho slov Rusové vybrali jako terč. „Myslím, že chtějí zničit naši infrastrukturu a pak nás postavit před ultimátum. Ale naši nechtějí žádnou kapitulaci,“ prohlašuje rezolutně.

Valentin Stolbetskij

* Je mu 55 let
* Žije v Třebíči, pochází z Kolomyje na západě Ukrajiny.
* V České republice pracuje jako stavební dělník, na Ukrajině dřív působil coby profesionální voják.
*Jako technik se staral o nadzvukové letouny Suchoj Su-24 (kód NATO Fencer).

Hned ráno, když se dozvěděl, že vypukla válka, telefonoval domů. Jeho zeť mu popsal, že na kolomyjské letiště dopadly dvě ruské rakety. „Každý má strach, je to nepříjemné. Raketa může spadnout do města. Lidi se prý po ulicích pohybují jen málo. My nevíme, co mají Rusi v plánu,“ rozhazuje rukama.

Česky hovoří už poměrně dobře a sám říká, že má už úplně jiné myšlení než dříve. „Mně už je pětapadesát let, v České republice pracuji roky. Mám prozápadní názory. Totéž se týká hodně mladých lidí, třeba mého syna. Chtěl jsem, aby šel taky do Česka, ale on nechtěl. Chtěl zůstat na Ukrajině, ale na Rusko má svůj názor,“ vysvětluje.

Tento názor spočívá v pohledu na ruského prezidenta Vladimira Putina. „Putin je naprosto nemocný, nebezpečný člověk. Chce mít pod sebou veliké impérium,“ myslí si Valentin. „Já nepřeji Rusům zlo, jsou to normální lidi. Ale chování jejich vlády je pořád komunistické. Putin tohle sice odmítá, ale takto to pořád dělá,“ doplňuje s vážnou tváří Ukrajinec.

Zároveň varuje před kremelskou pátou kolonou a také před příslušníky ruských či bývalých sovětských tajných služeb, kteří ilegálně působí v západní Evropě. „V západní Evropě je spousta lidí, kteří bývali v KGB nebo FSB. Ti stále pracují pro Rusko. A bohužel i tady na Moravě jsem často slyšel, že lidé zde fandí Putinovi,“ zamýšlí se.

Podle něj je chyba, že Západ Putinovi uvěřil. Vyčítá to například bývalé německé kancléřce. „Merkelová taky udělala velikánskou chybu, když se s Ruskem dohodla na plynovodu. Ale to teď skončilo. Rusi tím ale posilovali. I do války v Sýrii šli ne proto, aby pomohli bratrskému národu, ale zajistili si tak kontrolu nad plynem a ropou, který jde z východu do Evropy,“ domnívá se.

Valentin se doslechl, že na Ukrajinu zaútočilo 230 tisíc ruských vojáků. „S Bělorusy to může být tři sta tisíc (Podle dostupných informací zatím není jasné, že by na Ukrajinu zaútočilo i Bělorusko, Rusko však na Ukrajinu útočí i z jeho území – platí k 24. 2. 2022, poznámka Deníku). To je na velkou vojenskou operaci málo. Muselo by jich být čtyřikrát nebo pětkrát víc. Oni teď chtějí zničit infrastrukturu, letiště a sklady. Pak uvidíme, co bude dál,“ dodává.

Nechce se jako bývalý voják vrátit na Ukrajinu a bojovat? „Já dřív pracoval jako technik letadel Su-24. Tato moje specializace ale už není potřeba, protože tuto zbraň už prakticky nepoužíváme. Jediné letiště, kde tyto letouny jsou, je Starokosťantyniv,“ vysvětluje s tím, že sám přesně neví, co bude dál. Chce se ale informovat na ukrajinském konzulátu v Brně. „Pak se rozhodnu, zda zde zůstanu. Syn na Ukrajině zůstává, nechce s rodinou nikam utíkat. U nás je milion a půl dobrovolníků. Lidi mají chuť se bránit,“ říká se smutným úsměvem a vrací se k práci. Na stavbě už ho zase potřebují.

Na stavbě, kde Valentin Stolbetskyj pracuje, měli být dnes ráno ještě dva další ukrajinští dělníci, mladší než on. Podle informací Deníku zde začali pracovat teprve tento týden. Na dotaz redaktora Deníku, zda by s nimi mohl také mluvit, jejich český kolega, který si nepřál zveřejnit své jméno (redakce ho ale zná), uvedl: „Ti prostě zmizeli. Najednou se zčistajasna zvedli, všeho nechali a odešli. Nevíme, kde jsou.“

Není tedy jasné, zda tito mladí Ukrajinci zamířili zpět do své vlasti, aby za ni bojovali, anebo zda naopak neutekli před povolávacím rozkazem.