Dluhy, neustálá vyjednávání o odkladu jejich splacení, kletby směrem k úhradové vyhlášce. Vedení nemocnic i kraje varují, že situace přestává být udržitelná. Zatím však nikde nechtějí omezovat péči o pacienty. I to by ale v případě extrémního zadlužení nemocnic hrozilo.

Na problém upozornil už v červenci hejtman Jiří Běhounek. „Za pět měsíců tohoto roku jsou naše nemocnice ve stomilionové ztrátě," prohlásil tehdy Běhounek. Podle něj to způsobily nedostatečné a zpožďující se platby od zdravotní pojišťovny a také rostoucí náklady, včetně DPH.

Letos se podle vyjádření hejtmana situace podstatně zhoršila ve všech pěti krajských nemocnicích.

Na možnosti případných úspor se hejtman Běhounek, který stále léčí v pelhřimovské nemocnici, dívá velmi skepticky: „Pokud si někdo myslí, že se dají při současných podmínkách realizovat úsporná opatření, která by dluhům předešla, plete se. Podle úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví jsou platby od pojišťoven letos o pět procent nižší než v roce 2012, a navíc pojišťovny platí nemocnicím se zpožděním."

Z pozice zástupce kraje, který má nemocnice v gesci, jde ještě dále a říká: „Upřímně nevím, jak situaci řešit. Pokud začnou nemocnice omezovat péči, nebudu jim v tom bránit. Kraj jim více peněz dát nedokáže. Nevidím žádné řešení, pokud nemocnicím neposkytne finanční prostředky stát, což už tu v minulosti také bylo." Možná ztráta v hospodaření krajských nemocnic za letošek by přitom podle některých odhadů mohla do konce roku vyšplhat až na 150 milionů korun.

Třebíč dluh 109 milionů

Nejhorší situace je v tomto ohledu dlouhodobě v třebíčské nemocnici. Na konci září dosáhly její dluhy 109 milionů korun.

„Hlavním problémem je velká zadluženost z minulosti, se kterou se management bez pomoci zřizovatele nevypořádá. Je třeba si uvědomit, že v současné době jsme dodavatelům doplatili lednové faktury, a to máme půjčku z Kraje Vysočina ve výši 15 milionů korun a čerpáme kontokorent ve výši 29 milionů," upozornil ředitel nemocnice Jan Ferenc. „Denně řešíme požadavky dodavatelů, abychom jim zaplatili dluhy, a nemáme z čeho," podotkl.

Od května, kdy Jan Ferenc nastoupil do třebíčské nemocnice jako krizový manažer, snížil stavy pracovníků o 21 úvazků, na osobních nákladech se podařilo ušetřit 7,5 milionu korun, na lécích 1,7 milionu a přestěhováním LDN a očního oddělení z Družstevní ulice do nemocničního areálu další 1,5 milionu korun.

„Jediná výhoda je v tom, že máme nastavené splátkové kalendáře na rok, a pokud zaplatíme, tak nám od dodavatelů nehrozí žádné pokuty a penále," doplnil Ferenc. „V příštím roce plánujeme, že naše opatření přinese úsporu 15 milionů korun," uzavřel ředitel třebíčské nemocnice.

Havlíčkův Brod: ztráta 28 milionů

Ztráta havlíčkobrodské nemocnice přesahovala na konci října 25 milionů korun.

„Ztráta je způsobena především snížením úhrad od zdravotních pojišťoven dle platné úhradové vyhlášky. V průběhu roku 2013 jsme přijímali postupně celou řadu opatření ke snížení této ztráty," sdělila mluvčí nemocnice Petra Černo.

O tom, že nemocnice je v tomto úspěšná, svědčí, že ještě v září byla ztráta 33 milionů korun. Nemocnice letos ušetřila na materiálových nákladech osm milionů, zavedla směnný provozu v hematologocké laboratoři a další.

„Avšak ani tato úsporná opatření nepokryjí ztrátu způsobenou snížením úhrad od pojišťoven," uvedla mluvčí nemocnice.

Nejvyšší náklady v rozpočtu nemocnice činí mzdy, celých 56 procent, a výdaje na zdravotnický materiál, léky a podobně jsou 30 procent.

Za rok 2012 dosáhla Nemocnice Havlíčkův Brod zlepšeného hospodářského výsledku ve výši 48 tisíc Kč pohybovali jsme se tedy v černých číslech. Celkové výnosy roku 2012 oproti roku 2011 vzrostly o 8,4 milionu korun, avšak vzrostly také celkové náklady roku 2012, a to o 10,2 milionu korun.

Pelhřimov: ztráty z minulých let

Hospodářský výsledek pelhřimovské nemocnice na konci roku 2012 byl kladný, a to ve výši 341 tisíc korun.

Nemocnice má ale ztrátu z minulých let (do roku 2010) asi 17,5 milionu korun. „To má negativní vliv na platební schopnost nemocnice. Bohužel systém úhrady nastavený vyhláškou Ministerstva zdravotnictví a restriktivní zásahy zejména VZP neumožňují hospodaření udržet na takové úrovni, aby ztráta z minulých let mohla byt kompenzována přebytkem hospodaření. Předpokládáme, že pokud se nezmění nastavení úhrad pro poskytovatele lůžkové péče, bude to znamenat vážné ekonomické problémy většiny nemocnic," vysvětluje ředitel pel-hřimovské nemocnice Jan Mlčák.

Ten hledá způsoby, jak všude vylepšit hospodaření špitálu. Pomoci může i nemocniční lékárna. „V současné době bychom velice přivítali, pokud by si pacienti, kterým nemocniční lékaři předepisují léky na recepty, je vybírali v nemocniční lékárně. Výnos lékárny je plně použit zpětně ve prospěch pacientů nemocnice, a nekončí u soukromých, většinou zahraničních, vlastníků jiných lékáren," řekl Mlčák.

Nové Město závazky uhradilo

Novoměstská nemocnice byla ke konci srpna letošního roku ve ztrátě 24 milionů korun, ale tento propad se jí následně podařilo vyrovnat. „Problém srovnávání je v tom, že je ještě nutné zohlednit závazky vůči dodavatelům po lhůtě splatnosti, to znamená, kolik která nemocnice dluží například za léky, spotřební materiál, telefony, medicínské plyny a podobně. Novoměstská nemocnice má všechny závazky k 1. říjnu uhrazeny," informoval mluvčí nemocnice Roman Kratochvíl.

Vzhledem k tomu, že už loni v nemocnici věděli, že situace bude kvůli restriktivní úhradové vyhlášce velmi komplikovaná, dělali kroky, aby dopady vyhlášky Ministerstva zdravotnictví nebyly tak citelné. „Například jsme provedli outsourcing uklízecích služeb, které v nemocnici nyní zajišťuje externí firma, což představovalo úsporu několika milionů korun. Přes elektronické aukce a výběrová řízení šetříme často statisícové prostředky na spotřebním materiálu a nakupovaných přístrojích. V rámci úspor došlo také ke snížení osobního ohodnocení u všech zaměstnanců nemocnice. Pokud jde o péči o pacienty, ti žádné dopady špatné úhradové vyhlášky, věříme, nepocítili," dodal mluvčí.

V závěru loňského roku Nemocnice Nové Město na Moravě uzavřela hospodaření ziskem 114 236 korun. I když situace v této menší nemocnici nevypadá na první pohled špatně, je její ředitelka podobně nervozní jako její kolegové z jiných špitálů. „Netrpělivě čekáme, jak bude vypadat nová úhradová vyhláška, protože pokud by měla být opět tak nepříznivá, obávám se, že už by skutečně nebylo kde šetřit. Problematická situace se naštěstí našich pacientů zatím nedotkla a do konce roku ani nedotkne, ale současně si ani zaměstnanci nemocnice nezaslouží, aby za svoji dobře odvedenou práci dostávali stále nižší ohodnocení." pravila ředitelka Věra Palečková.

Ekonom: Zásahů musí být více

S nedostatkem financí od pojišťoven se potýká rovněž jihlavská nemocnice. Její ztráta na konci třetího čtvrtletí činila 17 milionů korun. Za celý rok 2012 bylo její hospodaření v malém přebytku ve výši 93 tisíc korun. V zisku byla největší nemocnice v kraji i v předchozích letech.

Podle ekonoma Jiřího Šimary ze společnosti Cyrrus nevyřeší současnou situaci ve zdravotnictví pouze jeden zásah. „Nedávno stát navýšil nemocnicím platby za státní pojištěnce, tedy důchodce, děti a nezaměstnané. To je ale samo o sobě málo. Problém by mohla ale vyřešit nová úhradová vyhláška," uvedl analytik. Nicméně dodal, že do začátku její platnosti si nemocnice budou muset pomoci samy. „Jedná se hlavně o dojednávání splátkových kalendářů s dodavateli, snižováním mzdových nákladů a další opatření," vysvětlil Šimara.

Mnohá nepopulární opatření se ovšem nelíbí zdravotníkům ani pacientům. Jak říká jeden z nich Martin Fencl: „Proč mají lidi pykat za něco, co pokazili ti nahoře? Ti ať za to nesou zodpovědnost," uvedl rozzlobený muž.