Na špici je Česko s financováním. Projekt univerzit třetího věku stát ročně dotuje 15 miliony korun - to neexistuje v žádné evropské zemi, řekl dnes ČTK Vavřín.

Většina evropských vysokých škol však podle něj daleko aktivněji zapojuje seniory do výuky, kurzy se tak blíží běžnému typu studia. "Například v kurzu zaměřeném na historii musí senioři vyhledat památky z dané doby, zpracovat esej, někde projdou ověřením znalostí, zatímco u nás je studium více pasivní - to bychom se mohli naučit," řekl Vavřín při dnešním zahájení mezinárodní konference k 20. výročí univerzitního vzdělávání pro seniory v ČR v Rančířově na Jihlavsku.

Konference by také měla najít způsob, jak nabídku zajímavého kurzu zájemcům zprostředkovat i na jiných školách. "Když se něco přednáší v řádném studiu v Liberci, mladá populace se tam může odstěhovat na koleje, ale to nemůžeme chtít od seniorů," podotkl Vavřín.

Procento studujících seniorů je v ČR podle něj menší než v EU také kvůli tomu, že v Česku není zvykem připlácet si na důchod. Koupit si například kvalitní počítač za 50.000 korun je pro většinu seniorů takřka nemožné. Nejdříve se proto snažili otevřít seniorům na vysokých školách studovny a vybavené učebny s rychlým připojením na internet.

Senioři v Česku mají výhodu nižších cen. Za kurzy se tu podle Vavřína vybírá od 250 do 1200 korun, zatímco v zemích EU se platí za jednosemestrální kurz v přepočtu téměř 3000 korun. Věkový průměr českých studujících seniorů se pohybuje kolem 66 let, mírně mezi nimi převažují ženy. "Lidé se více zajímají o obory, které nebyly jejich specializací v aktivním životě, chtějí si tak rozšířit obzory," uvedl Vavřín.

Třídenní konferenci nazvanou Současnost a perspektivy seniorského vzdělávání na vysokých školách v České republice a v Evropě pořádá jihlavská Vysoká škola polytechnická a Asociace univerzit třetího věku České republiky.