Snad se tolik nestalo. Natrhali jsme na bublaninu. Ovoce je kolem silnic spousta. Padá bez užitku na zem a hnije,“ prohlásila Marcela Pospíchalová z Havlíčkova Brodu, když se dozvěděla, že ovocné stromy kolem silnic nejsou sirotci. Mají vlastníka. Krajskou správu a údržbu silnic Vysočiny. Ta má ze zákona právo žádat od česáčů poplatky.

Jak se kvůli ovoci nedostat do střetu se zákonem

* 1. Požádat Krajskou správu a údržbu silnic Vysočiny o určitý strom
* 2. Zaplatit cenu. Jabloň 30 korun, třešeň 30,hrušeň 50, švestka 100
* 3. Silničáři česáčům strom viditelně označí
* 4. Česáči pak smějí ovoce sklidit bez poškození kmene nebo větví

Podle Ivany Mojžyškové vedoucí oddělení správy majetku mají krajští silničáři na Vysočině ve správě skoro pět tisíc kilometrů silnic. Včetně stromových alejí, kde roste 250 tisíc stromů, z toho polovina ovocných. „Samozřejmě, když si rodina natrhá ovoce k jídlu, problém to není. Když si ale někdo myslí, že očeše celou alej třešní, aby je pak někde na trhu prodával, bude mít co dělat s policií,“ konstatovala Mojžyšková s tím, že právní kvalifikace se pak odvíjí od konkrétního případu. „Může se tedy jednat buď o přestupek, nebo o trestný čin,“ dodala.

Nejjednodušší cestou, jak ovoce od silnic získat, aniž by zájemce porušil zákon, je obchod. Česáči si mohou od silničářů strom na určitou dobu odkoupit. „Na prodej ovoce ze stromů od silnic máme vlastní směrnici. Cena není přemrštěná. Jednu jabloň k očesání prodáváme za 30 korun strom. Švestky jsou dražší,“ upřesnila Mojžyšková. Jak dodala, vždycky se najde někdo, kdo má o stromy zájem. „Loni jsme na Třebíčsku prodali k česání víc než stovku stromů,“ dodala.

Popsala, jak obchod probíhá. Zájemci si odkoupí od silničářů několik stromů. Ti stromy označí, takže zájemci vědí, které ovoce jim patří. „Bohužel ne všichni lidé jsou slušní. Najdou se takoví, co očešou stromy bez ohledu na to, že si je už někdo koupil,“ poznamenala Mojžyšková.

Pořádně ho omýt

Ovoce od silnic není podle zdravotníků nijak závadné. Například podle hygienika Jiřího Kose nejsou jablka od silnic škodlivá, protože se přestal používat olovnatý benzín. Ovšem ovoce se musí pořádně omýt.

Přístupy jednotlivých majitelů stromových alejí se kraj od kraje liší. Originální systém, který stojí za zmínku, zvolila obec Radkova Lhota na Olomoucku. „U nás nepronajímáme ovocné stromy za peníze. Nájemce se zavazuje, že se bude o stromy starat. Poseče kolem nich trávu a pravidelně je prořeže,“ řekl Deníku starosta Ladislav Pospíšil. Jak dodal, nápad měl úspěch. „Už 90 procent stromů jsme pronajali. Nájemci se o ně vzorně starají,“ poznamenal.

Ovocné aleje u silnic jsou tradicí už od barokních dob, oživenou za Marie Terezie a Josefa II.„Císařovna vydala nařízení, aby se podél méně významných cest, zejména na venkově, vysazovaly ovocné aleje. Kvůli tomu, aby se v jejich stínu šetřili koně, a také proto, aby se vojáci, vracející se z válečných tažení, měli čím nasytit. Tehdy byly aleje vysázeny za účelem konzumace. Právě v době válek se s tím hodně počítalo. Vojáci se prostě místo plenění živili ovocem,“ vysvětlil původ ovocných alejí Miloslav Vysloužil z Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví Silva Taroucy Průhonice.

Kolik stromů silničáři loni prodali

* Pelhřimovsko 86 stromů
* Jihlavsko 0
* Havlíčkobrodsko 18
* Žďársko 97
* Třebíčsko 103

Zdroj: Krajská správa a údržba silnic Vysočiny