Fakticky se jednalo o pomstu na rolnících, kteří se bránili kolektivizaci. A také na římskokatolických kněžích z okolí Babic. Právě během druhého babického procesu byl k trestu smrti odsouzen kněz z farnosti v Rokytnici nad Rokytnou Jan Bula.

Na pamětní desce se nalézá celkem sedmnáct jmen. „Ti všichni byli dlouho bezejmennými jen proto, že byli pokorní, měli rádi spravedlnost, pravdu, místní hroudu a věřili v Boha. To, že jich je na desce sedmnáct, mi přijde symbolické proto, že si zanedlouho budeme připomínat 17. listopad, svátek svobody a demokracie,“ uvedl Vystrčil, který desku odhalil společně s třebíčským starostou Pavlem Pacalem.

Výstava se nalézá v českém poutním domě Velehrad nedaleko Vatikánu. Odsud zamíří do dalších italských měst.
Řím hostí výstavu o kněžích popravených v babických procesech, podívejte se

I ten se domnívá, že deska má hlavně symbolizovat, jak snadno může člověk ztratit svobodu. „Listopad máme všichni ve svých srdcích díky významným událostem, které souvisely se svobodou. Ale může stát, že mladší generace velmi rychle začne žít v domnění, že svoboda je samozřejmá a že zde byla bude odjakživa. Proto desku s těmito jmény odhalujeme,“ řekl Pacal.

S návrhem zřídit pamětní desku nespravedlivě odsouzeným přišel amatérský historik Tomáš Rohovský z Třebíče, který se o druhý babický proces zajímá už řadu let. „Bylo mi líto, že sem naprostá většina z nás chodila do kina, a přitom nikdo neví, že se zde tyto věci odehrály,“ vysvětlil Rohovský.

Celkem proběhlo 15 tzv. babických procesů

Probíhaly v letech 1951 až 1952

Odsouzeno bylo celkem 107 osob

11 lidí dostalo trest smrti, mezi nimi tři kněží – Jan Bula, Václav Drbola a František Pařil

Celkem padlo asi 1400 let odnětí svobody, z toho v Třebíči 251 let

Bula a Drbola mají být blahořečeni papežem coby mučedníci

Proto pátral po archivech a podařilo se mu i zkontaktovat některé příbuzné po obětech uvedených na desce. „Například jsem se setkal s paní Zdeňkou Pavlíkovou, což je dcera odsouzené Anny Reilové. Ta mi k procesu podala spoustu informací,“ doplnil historik.

Skutečnost, že babické události pořád v lidech rezonují, dokazuje i účast asi stovky lidí, kteří se na před Moravii přišli podívat. „Mě to zajímá z pohledu historického i lidského. A celkově zvláštní jsou všechny ty okolnosti, které s tím souvisejí. Ty jsou podle mě pořád nejasné,“ zamyslela se Marta Svobodová.

Podobně mluvila i Marie Nováčková, kterou sedmdesát let staré události také zajímají. „Jsem proto zvědavá na přednášku pana Stehlíka. I to mě sem přilákalo,“ sdělila Nováčková.

Historik Michal Stehlík pochází Třebíče, jeden z jeho příbuzných byl navíc sám obětí babických procesů. Proto ho případ přitahuje z profesního i osobního hlediska. „Pořád pátrám po nových důkazech, ale na dnešní přednášce shrnu jen známá fakta. Mám však rozepsanou knihu o babických ženách,“ prozradil Stehlík.

Babické procesy začaly nikdy nevysvětleným incidentem v Babicích u Třebíče, při němž v tamní škole přišli o život tři místní funkcionáři, další byl postřelen. „Budovu školy jsme rekonstruovali. Ale stopy po kulkách tam pořád ještě jsou, nechali jsme je zachované,“ uvedla starostka Babic Petra Černá, podle níž obec chystá i pamětní síň, která bude tyto události připomínat.