„Rychlost vozidel budeme měřit nárazově. Soustředíme se hlavně na okolí základních a středních škol a na centrum města. Jsou to oblasti, kde je zvýšený pohyb chodců,“ sdělila Lucie Molčanová, mluvčí městské policie.
Řidiči se k měření rychlosti staví různě. Někteří to chválí jako přínos pro bezpečnější provoz, jiní si třeba myslí, že to ve městě nemá smysl. Čtyřiapadesátiletý Oldřich Fukal z Třebíče s tím problém nemá: „Já jezdím se soukromým i služebním autem většinou poctivě podle předpisů. Když už někdy překročím padesátku, tak jen o pár čárek. Jestli bude míň zraněných a zabitých, tak ať klidně měří,“ vyjádřil svůj názor.
Se sledováním rychlosti už třebíčští strážníci zkušenosti mají. V lednu 2009 toho ovšem zanechali, protože novela zákona o provozu na pozemních komunikacích stanovila, že měřený úsek musí být označen. Nikdo ovšem neřekl, jak.
„Čekali jsme na zkušenosti. Různá města se k tomu staví různě. Někde mají dvě cedule a převáží je, jinde jich v ulicích rozmístí třeba dvacet,“ popsala Molčanová povinné značení měřeného úseku.
Neskladný plech
Městská policie může podle zákona využívat tabule dvou rozměrů. Třebíčští strážníci se proto rozhodli pro menší, které i tak bude problém soukat do služebních aut. Sloupky se budou muset při každém transportu odšroubovat.
Vnucuje se otázka, jestli má měření vůbec smysl, když na to projíždějící vozidla upozorní velká tabule.
Zajímavou zkušenost ovšem udělali strážníci v Moravských Budějovicích. Rychlost měří od začátku července, proběhly už tři akce. Řidiči v označených úsecích udělali překvapivě přes 40 přestupků. Příčinu popsal Petr Dohnal, vedoucí městské policie: „Řidiči nevěnují pozornost dopravnímu značení. Je to nebezpečné. Když přehlédnou značku, mohou přehlédnout i chodce.“
