Množství odpadu, který by měl končit v barevných kontejnerech, zůstává ve směsném stále kolem dvaceti procent. Podobně je na tom také bioodpad.

„Poměr skla, plastů, papírů i bioodpadů v komunálním odpadu, který se ukládá na skládku, je klesající. Souvisí to s tím, jak se rozšiřuje systém třídění. Rozjeli jsme například ve větší míře svoz bioodpadu. To jsou trendy, které se pozvolna ve složení komunálu projevují. I celkové množství komunálu, který se uloží na skládce, má meziročně za posledních pět let klesající tendenci v řádech jednotek procent," sdělil Pavel Gregor z firmy Esko-T, která sváží odpad pro místní svazek obcí z Třebíčska.

Přestože trend je pozitivní, je zde ještě značný prostor pro zlepšení. Zvláště proto, že chystaný zákon by měl nakládání s odpadem zpřísnit. „Měly by v něm být navyšovány poplatky tak, aby se skládkování zatížilo a bylo znevýhodněno před tříděním a dalším využíváním," upozornil Gregor s tím, že zákon je nyní v legislativní radě vlády a začít platit by mohl od roku 2018.

Do deseti let by mělo skončit skládkování odpadu, který se dá dále využít. „Jako svazek se postupně chystáme, že skládkování pomalu končí a nastane éra zpracovávání odpadu. Budeme muset vybudovat překladiště, z něhož se bude odpad vozit na energetické využití," nastínil Gregor.

Mnoho možností však Třebíčsko nemá. „Není zde žádné další zařízení než brněnská spalovna," doplnil Gregor. Tam již nyní z Vysočiny míří šest tisíc dvě stě tun odpadu. A otázkou je, zda by její kapacita byla dostatečná.

Tématem je i výstavba spalovny v Jihlavě, kde při posledních krajských volbách proběhlo o její případné výstavbě referendum. Vedení města však spalovnu neplánuje. „Jihlava neplánuje výstavbu zařízení na energetické využití odpadu," potvrdil mluvčí jihlavského magistrátu Radek Tulis.