Mezi nejnovější a nejvýznamější patří naleziště v lokalitě Kočičák u Mohelna. „Mohu potvrdit, že nálezy v Mohelně jsou nejvýznamnější z celé Vysočiny,“ sdělil vedoucí archeologického výzkumu Milan Vokáč z jihlavského Muzea Vysočiny.

Mezi nejvzácnější předměty, které zde archeologové našli, se řadí například pazourkový hrot šípu a římská bronzová mince. Nejstarší je kohoutí pařát, který drží prvenství na celé Vysočině.

První objevená germánská osada

Místo nálezů je podivuhodné a unikátní také tím, že se zde našly předměty z pěti různých historických období.
Nejstarší předměty pocházejí z doby 40 - 30 tisíc let před Kristem. Je to doba mladšího paleolitu a pocházejí z ní tři zachovalé úštěpky pazourků.

Z pozdní doby kamenné se dochoval unikátní pazourkový hrot šípu.
„V mladší době římské jsou zde stopy po osídlení germánskými kmeny. Po nich zůstala spousta předmětů, jako například keramické střepy, drobné kovové předměty, zlomek bronzové spony, železná ostruha, šídlo a mince,“ popsal archeolog Vokáč. Tyto nálezy jsou unikátní především v tom, že je to první objevená osada tohoto typu na Vysočině. Čtvrtá etapa osídlení sahá do období rozvoje Velké Moravy v devátém století. Důkazy z dob Slovanů jsou především kuchyňské nádoby, zdobené vlnovkami nebo zvířecí kosti.     

Poslední zjištěné stopy po obyvatelích jsou z dob novověku, datované zhruba do 18. století. V té době zde fungovala malá cihelna na výrobu střešní krytiny a cihlových dlaždic.

Kdo to zaplatí?

Nemilým překvapením, které nadšení z významného nálezu trochu zastínilo, nastalo v okamžiku, kdy se zastupitelé dověděli, že celý výzkum bude muset dle zákona zaplatit městys.

„Museli jsme podepsat smlouvu, že náklady budeme hradit my. Náš rozpočet to přijde na 80 tisíc korun. Stát na to peníze nedá a hodil to na nás. Odvolat se nemáme kam. Nálezy, které se tu objevily, jsou hodnotné, ale budou stejně patřit státu. Už jsme se s tím ale smířili,“ glosoval nad podivnou politikou státu starosta městyse Mohelno Jiří Kostelník.