Ten vzbuzoval diskuse už v okamžiku, kdy radnice v roce 2018 představila jeho vizualizaci. A jak se zdá, emoce od té doby nevychladly. „Mně se nelíbil už ten návrh. Měla tu být normální kašna. Tohle vypadá opravdu divně. Rozumím tomu, že jinde takové věci mají. Ale naše náměstí je historické, tak nechápu, proč se nezvolilo něco tradičnějšího,“ nechala se slyšet Libuše Černá.

Městečko Wahoo na přelomu 19. a 20. století.
Emigrant z Koutů u Třebíče uhořel v Americe, doma na návsi ho připomíná kříž

Vodní prvek na západní straně Karlova náměstí v Třebíči

* Tři metry vysoký prstenec
* Bude mít několik režimů od jemné mlhy po déšť
* Kružnici pokryje zlatá vrstva
* Autorem návrhu je Štěpán Řehoř z architektonického studia H3T

To Drahomír Sedlák je přesně opačného názoru. „Až z toho bude stříkat voda, nebude to špatné. Vím, že na to jsou různé názory, ale děcka v tom budou lítat, lidi se sem vrátí, vznikne odpočinková zóna. V Třešti pro změnu mají ty vodotrysky, které stříkají ze země, a dětem se to taky líbí. Na náměstí mi jen vadí málo zeleně – a to i přesto, že radnice tady vysázela navzdory památkářům dvakrát tolik stromů,“ podotkl Sedlák.

Podle starosty Pavla Pacala je dobře, že se o chystaném vodním prvku mluví. Byť třeba i negativně. „Vzbuzuje to emoce. Což je lepší varianta, než kdyby si toho nikdo nevšiml. Reakce jsou asi stejné, jaké byly, když v architektonické soutěži tento prvek vyhrál,“ zamyslel se Pacal.

Soutěž se konala před čtyřmi lety. Vybíralo se ze sedmadvaceti prací, odborná porota tehdy zvolila návrh Štěpána Řehoře z architektonického studia H3T. „Zlatý kruh je symbol. A na náměstí nějaký povyšující prvek patří. Zlatem se nesmí plýtvat, ale na náměstí je vhodné,“ obhajoval tehdy svou práci Řehoř.

Architektonické soutěže se před čtyřmi lety zúčastnil i architekt Lukáš Petr z třebíčské firmy DISprojekt. Navzdory tomu, že jeho návrh neuspěl, chválou na Řehořovo dílo nešetřil. „Líbí se mi. Za sebe můžu říct, že mi otevřel nové obzory, jak se dá o městu přemýšlet. Vodní prvek je povznesen na ozdobu náměstí, která vůbec nekoliduje s nedalekým sousoším Cyrila a Metoděje,“ okomentoval konkurenční projekt.

Vizualizace na náměstí v roce 2018

Prstenec se líbil i předsedovi poroty Rostislavu Koryčánkovi z Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně. Ten ocenil jeho podobu včetně nápadu pozlatit jej. „Toto dílo funguje jak v létě, kdy plní osvěžující funkci, tak v zimním období, protože pořád je to něco jako šperk. Lehkost konstrukce a technická bezkoliznost jsou další plus,“ řekl tenkrát.

Třebíčský větrný mlýn a žďárský poutní kostel mají Zlatou jeřabinu.
Třebíčský větrný mlýn a žďárský poutní kostel mají Zlatou jeřabinu

Prstenec ale ještě zlatem nezáří. Na drahý kov zatím čeká. „Bude tam asi dvacet gramů zlata. Ale v tak tenounkých plíšcích, že alobal je proti tomu tlustý,“ popsal budoucí podobu prstence místostarosta Vladimír Malý.

Vodní prvek bude mít několik režimů. Například vytvoří vodní opar či déšť. Lidé se ale neosvěží pouze v západní části náměstí. Na jeho východní straně už je vybetonovaná plocha pro další vodní dílo. „Zde bude ale stát klasičtější kašna, která nevzešla ze žádné soutěže. Tu určili architekti náměstí po konzultaci s námi. Měla by dorazit do konce května,“ doplnil starosta Pacal.