Lidé dali například jednoznačně najevo, že na náměstí chtějí více zeleně. Ve studii, kterou radnice nedávno představila jako novou podobu Karlova náměstí, mnoho zeleně není. Zpracovatelé studie ji odstranili po námitkách památkářů. Ti tvrdí, že stromy historicky na náměstí nepatří. Radní Marie Černá nyní připustila, že přání veřejnosti předloží památkářům jako nový argument. „Ve srovnání s navrženou studií si 62 % respondentů přeje více zeleně a 34 % lidí souhlasí s množstvím zeleně, navrženým ve studii," spočítala Marie Černá.

A další jednoznačný výsledek. Třebíčané si přejí na náměstí zachovat městskou dopravu. Pro zachování zastávek MAD na Karlově náměstí se vyslovilo 85 % respondentů, pro vymístění pouhých 15 % lidí.

Většinová shoda už ale nepanuje kolem automobilů v centru. Pro omezení nebo úplné vymýcení dopravy z náměstí se vyslovilo 56 % respondentů, zachovat současný rozsah nebo rozšířit dopravu chce 44 % lidí.

Trh nesmí chybět

Více než polovina lidí chce na náměstí stejný nebo vyšší počet parkovacích stání. Pro tyto dvě možnosti se vyslovilo 53 % respondentů, naproti tomu 27 % Třebíčanů by chtělo parkovací místa omezit a 20 % lidí tvrdí, že na náměstí by parkování nemělo být vůbec.

Co dalšího by na náměstí nemělo chybět? Na tuto anketní otázku odpovědělo téměř 19 % respondentů, že nesmí chybět místo pro posezení a odpočinek. Patnácti procentům Třebíčanů by nejvíc chyběly letní zahrádky kaváren a restaurací a 14,5 % tržiště s ovocem a zeleninou. Sestupně v žebříčku by následně lidem nejvíce chyběly vodní prvky, zóna se sníženou rychlostí a kvalitní mobiliář.

Pouze 14 % hlasujících nechce na náměstí vodní prvky. Naproti tomu 86 % občanů je chce na náměstí vrátit, z toho 41 % si přeje jednu kašnu v moderním a druhou v historickém stylu.

Naproti tomu s rozsahem ploch pro pěší a pro pořádání kulturních a společenských akcí jsou Třebíčané spokojeni. Pro zachování velikosti ploch hlasovalo 61 % lidí a 38 % pro jejich rozšíření. Pouhé jedno procento hlasujících by chtělo plochy pro pěší omezit.

WC také bude

„Anketa je pro nás významným zdrojem názorů občanů a chceme ujistit všechny, kdo se ankety zúčastnili, že závěry budou zohledněny v dalším zpracování dokumentace ke Karlovu náměstí. Chceme zejména ujistit veřejnost, že připravujeme projekt na veřejné WC dostatečné kapacity, jako náhradu za bariérové podzemní záchodky. Také budeme reflektovat náměty na mobiliář a vyhlásíme architektonickou soutěž na kašny. Budeme se zabývat i podněty na zajištění zastínění pro cestující městskou dopravou," řekla k výstupům z ankety radní Marie Černá.

Výsledky letošní ankety jsou velmi podobné výsledkům podobné ankety v roce 2002. Tehdy Třebíčané byli pro omezení individuální dopravy, pro omezení parkovacích stání, pro vrácení vodních prvků a zachování tržiště i zastávek MAD. V některých odpovědích pak lidé doporučovali jejich přemístění na dolní stranu náměstí.

Atmosféra místa

Na současném náměstí 22 % respondentů nejvíce oceňuje historickou atmosféru místa, dvacet procent soustředěnou nabídku obchodů a služeb. Dále je sestupně v žebříčku možnost setkávání se s lidmi, kulturní akce, zastávky autobusové dopravy a možnost parkování.

„Anketa byla otevřená celý měsíc, předem byla masivně propagována na webu města, ve zpravodaji, na sociálních sítích i v regionálních médiích. Očekával jsem tedy, že se zapojí přece jenom více občanů. Nicméně názory všech zúčastněných bereme velmi vážně a jenom z toho, že více než dvě třetiny respondentů navštěvují náměstí několikrát týdně je zřejmé, že pro většinu Třebíčanů je Karlovo náměstí důležitou součástí jejich života. I proto mu radnice věnuje takovou pozornost," reagoval na výsledky ankety starosta Pavel Janata.