Seriál Třebíč1989 - 2014V následujících dnech najdete webu Třebíčského deníku seriál k 25. výročí 17. Listopadu 1989. Každý den popíšeme jeden rok Třebíče. Ukážeme, jak se od roku 1989 proměňovalo město a lidé, kteří v něm žili a žijí.

Průměrná mzda úředníků na Okresním úřadě v Třebíči byla 8180 Kč. Učitelé si průměrně vydělali 6000 Kč. Průměrný plat v obuvnickém závodě činil 4000 Kč a důchody se pohybovaly mezi třemi a třemi a půl tisíci korunami.

V roce 1994 byly zveřejněny údaje, z nichž vyplývalo, že v letech 1981 až 1990 se nejdelšího věku dožívali lidé na Třebíčsku. Muži se průměrně dožili 69,7 let a ženy dokonce 76,15 let.

V lednu se také začalo řešit, co s památníkem osvobození před budovou třebíčského gymnázia. V únoru byla zahájena demontáž této Hánovy plastiky. Nejprve byla přemístěna do dvora Šmeralova domu a později nad starý hřbitov, kde 9. května 1945 stanul první sovětský tank. Vedení města obdrželo protestní dopis od generálního konzula Ruské federace v Brně V. I. Jegorova.

Na konci ledna byl v sídlišti Hájek slavnostně zprovozněn nový moderní domov důchodců. „Byl rekonstruován nákladem 50 milionů korun z bývalé ubytovny Jaderné elektrárny Dukovany. Svou kapacitou 188 osob se stal největším domovem na okrese," napsal kronikář Vlastimil Cabejšek.

Zkušební provoz na skládce domovního odpadu v Petrůvkách byl spuštěn v úterý 1. února. Bylo plánováno navážet na skládku třicet tisíc tun odpadu ročně a kapacita skládky byla stanovena na 17,5 roku. Při zakoupení vysokotlakého lisu za 20 milionů korun se měla dát životnost prodloužit až sedmkrát.

Nový jumping

O velikonoční sobotě 2. dubna se konaly sportovní skoky z lávky železničního mostu v Libušině údolí. „Do Třebíče tak pronikl nový sport jumping. Zájemci o tento prožitek volného pádu do hlubiny byli zavěšeni na gumových lanech podle své váhy," popsal Cabejšek. Jeden skok do hlubiny stál pět set korun, další skoky byly již za tři sta.

V květnu si Třebíčané připomněli 50. výročí úmrtí bývalého starosty města Josefa Vaňka v koncentračním táboře Buchenwald.

Vzpomínková akce ke 115. výročí založení firmy Zon Třebíč se konala 27. května v Bažantnici.

Na Vyšehradě byly 1. června slavnostně uloženy ostatky významného rodáka ze Slavic Vladimíra Krajiny. Byl jednou z vůdčích osobností domácího odboje za druhé světové války. Od prezidenta Beneše byl vyznamenán Československým válečným křížem. Jako poslanec a generální tajemník Československé strany národně socialistické po únoru 1948 emigroval a vedl tuto stranu v exilu. V březnu 1990 mu prezident Václav Havel udělil nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva 1. stupně.

Od 21. června začala tropická vedra. Teploty stoupaly k hodnotám 31 35 stupňů Celsia. „Bylo sucho a noviny varovaly občany, aby se nevystavovali slunci od 11 do 15 hodin, neboť ozónová vrstva ubyla až o 16 % a intenzita slunečního záření byla srovnatelná se sluncem v Africe," zapsal kronikář. Od 3. srpna zakázal okresní úřad kouření a rozdělávání ohně v lesích. Dokonce se uvažovalo o vyhlášení zákazu vstupu do lesů. „Černým dnem na okrese byl pátek 5. srpna, kdy došlo k pěti požárům. Hořela sláma na poli u Martínkova, obilí u Starče, les u Studnic a u Budišova a pole u Hostákova," vypočítal Cabejšek.

Velká sláva se konala 6. srpna na Karlově náměstí. V rámci cesty ostatků sv. Václava po Čechách a Moravě byly vystaveny také v Třebíči. Na Karlově náměstí se sešlo u sousoší sv. Cyrila a Metoděje v 18 hodin dva tisíce lidí, aby uvítali vzácný relikviář s ostatky patrona české země. Po slavnostní mši sloužené vikářem Pavlem Dokládalem byly ostatky sv. Václava uloženy v chrámu sv. Martina. Tam bylo možné se ostatků dotknout.

V srpnu se v zasedací síni Městského úřadu Moravské Budějovice sešli starostové obcí a měst z okolí, aby projednali otázku znovuobnovení okresu Moravské Budějovice. „Máme společný zájem o osud této oblasti, která má jiné podmínky a zájmy než druhá část okresu, ať už se jedná například o železnici, komunikace nebo zemědělství. Menší území rozhodně není ztráta. Jednalo by se o oblast s počtem okolo 50 tisíc obyvatel, což představuje průměrnou lidnatost českých okresů," řekl na jednání budějovický starosta Jan Nekula.

Třebíčané si již podruhé mohli zvolit své městské zastupitele. O přízeň voličů usilovalo dvanáct uskupení a k volbám přišlo téměř šedesát procent oprávněných voličů. V celém okrese se volební účast vyšplhala dokonce na 73,6 %. Nejvíce hlasů získala KSČM. Čtyři své kandidáty mohli do zastupitelstva vyslat také ODS a Sdružení pro Třebíč. Nejvíce hlasů z jednotlivých kandidátů získal Pavel Heřman, který se stal opět starostou. „Přesto to však starosta neměl lehké. ODS v Třebíči jeho a dalších osm členů, kteří ho podporovali, vyloučila ze svých řad," vylíčil třebíčský kronikář.