Třebíč má tu výhodu, že jeho náměstí je díky nedaleké řece velice podmáčené. Podzemní voda tak dokázala zakonzervovat i organické materiály, jako je dřevo či kůže. I proto odborníci našli předmětů ze středověku opravdu velké množství, některé se dokonce svým počtem rovnají všem objevům po celé České republice. Například hracích kostek objevili hned šest. Jejich zvláštností je, že byly hvězdovité. „Takových nalezených kostek bývá asi deset až patnáct procent, ale tady byly hvězdicovité všechny,“ řekl vedoucí archeologického výzkumu Aleš Hoch.

Náměstí bylo místem setkávání, a proto zde lidé hrávali společenské hry. Kromě kostek to byly i jiné kratochvíle. Naši předkové například holdovali jakémusi předchůdci pétanque. „Ve středověku dokonce existovaly dvě jeho varianty. Jednak ta s koulemi, jimiž se člověk trefuje co nejblíže ke košonku, jednak ta, kdy se házelo disky. Té se říkalo hra v touše. V jednom případě to vypadalo, jako by hru nechali rozehranou. Tuto hru jsme nalezli ve vrstvách z několika staletí. Hrála se tu už ve 12. století, což je suverénně nejstarší doklad její znalosti u nás, ne-li v celé střední Evropě,“ prozradil Hoch, podle něhož se středověký pétanque vůbec nelíbil duchovním. „Díky mistru Janu Husovi máme nádherný popis hry v koule. On se rozčiluje, že to lidé hrají, dokonce o peníze jako hazard. Vyloženě píše, a teď budu citovat – nemajíce co dělat, hází zmetka, to je ten cíl, košonek, a potom k tomu koule metají a hádají se, kdo je blíž. A když neví, provázkem to přeměřují,“ rozesmál publikum Hoch.

Hlavní budova České pošty na ulici Smila Osovského v Třebíči
Pošta stále neví, kde bude mít v Třebíči hlavní budovu. Lidé jen kroutí hlavou

Archeologové mimo to nalezli třeba i destičku, která byla předchůdcem dnešní hry mlýn, možná i dnešní dámy. Nechyběly ale ani dětské hry v podobě mečíků, oštěpů či káči.

Lidé ve středověku si podle něj moc nelámali hlavu s ukládáním odpadu. Všechno tedy hrnuli do veřejných ploch. To byl i případ Třebíče. „Odpad byl většinou organický, rozkládal se a tím se vytvářely hnojné vrstvy, ve kterých se museli občas brodit, což za deštivých dnů nebylo nic příjemného,“ vysvětlil Hoch.

Výstava předmětů

Podle něj byl na náměstí, v blízkosti dnešního sousoší Cyrila a Metoděje, zřejmě jakýsi dolík, kde byla vrstva hnoje vysoká až sto čtyřicet centimetrů. Mimochodem, je zajímavé, že uprostřed náměstí prý stával i soubor domů – podobný špalíček, jaký mívala dříve Jihlava. O této skutečnosti historikové dosud neměli ani tušení.

Zdeněk Prukner s fotografiemi a uniformou svého pradědečka Jindřicha Jocha, který měl v rakouské armádě hodnost šikovatele.
Třebíčský badatel Prukner: vykopal letadlo, vydal knihu o posledních dnech války

Návštěvníci neskrývali nadšení, co vše vědci zatím dokázali zjistit. „Historie Třebíče se posunula ještě o sto let zpátky. Zaujaly mě ty kostky a hry obecně. A zajímavá je také tehdejší kanalizace a vodovod,“ uvedl Rostislav Novák.

„Mě taky zaujaly ty hry. Konkrétně ten předchůdce mlýna a pomůcky k předchůdci pétanque. A pak taky pece a dále opevnění s mostem u Jejkovské brány,“ dodala Veronika Zábršová.

Miloslava Šebelová si dokonce dělala poznámky, aby mohla nad objevy popřemýšlet ještě doma. „Na náměstí sleduji, jak postupují. Zrovna nedávno jsem stála nad vykopávkou srubu na severní straně náměstí a říkala jsem si, na co vlastně koukám. A jak to tak vypadá, Třebíč byla nějaké hráčské doupě,“ usmála se Šebelová.

Ilustrační foto
Agresivní ochránce dívek se rád pere. Ač v podmínce, skončil za mříží

Archeologické výzkumy sleduje i vedení města. „S archeology se scházíme. Chtěli bychom pak na zámku udělat výstavu nalezených předmětů. A do průchodu mezi Karlovým a Komenského náměstím dát projekci těchto předmětů, možná i jejich repliky,“ sdělila mluvčí radnice Irini Martakidisová.

Zajímají vás, co archeologové objevili dalšího? Sledujte Deník v následujících dnech, dozvíte se více.