Kdo se popral se semafory ve městě a mířil k Hypernově či na Znojmo, dočkal se kolony čtyřiceti i více aut.


U rozestavěného Hyperalbertu je zavřený jeden jízdní pruh, buduje se zde kruhový objezd, dopravu řídí semafory.


Deník si vzal časomíru a sledoval, za jak dlouho plně obsazený linkový autobus bez klimatizace dorazí od světel u restaurace Alfa ke světlům u staveniště. Devět minut. Tak dlouho se cestující opékali ve výhni prázdninového odpoledne.


A s nimi rodiny s dětmi i důchodci ve vozidlech, málokteré z čekajících aut mělo dnes tolik moderní klimatizaci.


Ve 14:58 hodin se rozezněla siréna, od Moravských Budějovic se do zácpy vřítila sanitka. Ucpaným úsekem se nakonec jakž takž prosmekla.


Provazy aut se tvořily z ulice Spojovací, od Hypernovy, od Intersparu, od Alfy, z ulice Družstevní – prostě úplně odevšud.


Nad tím vším se v dálce točilo v oblaku prachu rameno bagru u Hyperalbertu a sem tam se prořítil návěs firmy Outulný, který tu staví.


„Stojí to tu za to, co nevoní,“ shodla se upocená posádka vytuněného seatu, který řídil Radim Vašíček z Třebíče. Mladí mířili do Mikulovic.


V tu chvíli se na obzoru objevil muž na malém motocyklu. Neohroženě kolonu objel zprava a už si to šinul ke staveništi a semaforu. Posádky vozidel na něj nevěřícně i závistivě hleděly. Rozhodně postupoval ve frontě nejrychleji.


„Je to tady výborný, jsme z toho nadšený, jedeme do Rakouska, spěcháme, je nám vedro, třeba se nezblázníme,“ rozpačitě situaci zhodnotila dvojice bratrů Soukupových z Třebíče ve stříbrném citroenu.


Na nákupy do těchto míst směřuje i hodně pěších. Ti různě skákali pod přijíždějící auta, děti, jak je pro ně typické, nejdříve zaváhaly, pak se přece jen pod kola rozbíhaly. Staří lidé doufali, že se na druhou stranu dostanou včas.


V jednu chvíli řidič bílého Mercedesu Vito vypekl úplně všechny.


Objevil odsunutý betonový zátaras u Intersparu, tam, kde se z parkoviště na hlavní silnici vyjíždět nesmí. A natvrdo se vecpal mezi řidiče. Ovace nesklidil.


Po jeho vzoru naopak k obchoďáku vjel Martin Semotam z Běhařovic. Zcela vysílen situací se zmohl na pouhé: „To už jsem fakt dlouho neviděl.“ On i ostatní uvidí a užijí si nejméně do 10. září, než bude „kruháč“ hotový.


Pak se rozsvítí světla na tamním novém semaforu a všechno začne nanovo.