Starosta Ivo Uher (ODS) je jedním z těch, kdo projekt fotovoltaických panelů na střeše školy podporoval. Na posledním jednání zastupitelstva však zůstal se svými argumenty osamocen. „Nebylo to koncipováno pouze jako ryze podnikatelský záměr, ale mohlo by to být pro žáky zajímavou učební pomůckou,“ vysvětlil starosta.
„Projekt jsme měli nachystaný včetně kladného stanoviska společnosti E.On,“ posteskl si Bedřich Mozor, vedoucí radničního odboru rozvoje. V prvé řadě elektrárna měla sloužila pro potřeby školy, v druhé řadě by dodávala přebytek do sítě. Celkové náklady obnášejí skoro 7,7 milionů korun, ze kterých by město zaplatilo 40 procent z dotace. Návratnost by podle Mozora byla pět let, pak by následoval výdělek.
Město není firma
Mezi zastupiteli převládly obecně názory, že v Třebíči není pro sluneční elektrárnu dostatek svitu, že město nemá hrát roli podnikatele, ale pečovat o občany a že výkupní ceny elektřiny nemusí být do budoucna jisté.
„Nechal jsem si poradit od kamaráda na Dukovanech. Je to zajímavé pro toho, kdo to vyrábí, ne pro toho, kdo to provozuje,“ vyjádřil se zastupitel Miroslav Zahrádka (KSČM). Jaromíra Baráka (HZNR) šokoval argument, že město by mělo pořizovat dětem didaktickou pomůcku za sedm milionů.
„Čím více fotovoltaických elektáren bude, tím budeme mít dražší energii,“ varovala Marie Černá (SNS-ED). Sociální demokraté, lidovci a členové Svazu nezávislých kandidátů Břehy se Stranou zelených se do oficiální diskuze nezapojili. Z přítomných zastupitelů hlasovali pro sluneční elektrárnu na střeše školy 4 pro, 16 proti, 4 se zdrželi, 1 nehlasoval. „Ježíšmarjá, zelení jsou proti,“ vykřikl místostarosta Miloš Mašek (ČSSD) v okamžiku hlasování.
Fotovoltaické elektrárny rostou v současné době jako houby po dešti. Staví je firmy, obce i jednotlivci. Svou vlastní připravuje i městys Okříšky.