„V roce 1724 byl dům rozdělen na dva díly, z nichž první byl společným majetkem Jakoba Moisese Spielmana a Schaje Salomona Křiklavého. V horním patře měli světnici, komoru, kuchyni a nad tím půdu. V roce 1769 spojil oba díly Löbl Moises, krejčí šijící kalhoty.“ Tak zní úryvek z textu, který popisuje jeden z domů v ulici Leopolda Pokorného. Dříve se jí říkalo také Dolní židovská.
„Myslím si, že je to záslužný čin, že do toho někdo s nasazením pustil,“ pochvaloval si novinku Pavel Polášek, jeden z obyvatel Židovské čtvrti.
Cílem katalogu je zprostředkovat všem zájemcům maximum písemných a obrazových informací o vývoji třebíčského židovského města. Zdrojem byl mimo jiné rozbor starých úředních písemností. Tvůrci vyžili také fotografie ze soukromých sbírek. Katalog navazuje na rozsáhlý výzkum a publikační činnost historika Rudolfa Fišera. Přináší také nové poznatky památkářky Lenky Matouškové o vývoji jednotlivých domů za posledních 150 let.
Kůlny, pavlače, suky a palírny
Soubor popisuje také rozměry místností a dalších objektů jako jsou kůlny, pavlače, suky, palírny, dílny, stáje a jiné. Sáhy, lokte a palce byly pro uživatele převedeny do metrické soustavy.
„Kraj katalog podpořil. Do budoucna bychom chtěli na internet umístit i další dvě památky UNESCO,“ řekla Katina Lisá, vedoucí odboru kultury a památkové péče. Soupis je podle jejích slov určen laikům i odborné veřejnosti.
Židovské osídlení v Třebíči je podle nejstarších pramenů doloženo z let 1338 a 1410. Během staletí se vyvinula unikátní čtvrť. V důsledku stísněného prostoru mezi řekou a skalnatým návrším vznikla postupně velmi hustá zástavba. Typické jsou křivolaké uličky, temná zákoutí, klenuté průchody a náměstíčka. Romanticky založení lidé si rádi všímají názvů jako Tiché náměstí, Stinná, V Mezírce, Opuštěná, Pod Podloubím, Úzká, Na Úbočí nebo Na Výsluní.