Tento mohutný náklaďák všeobecně přezdívaný „Barča" měl široké využití vzhledem k různým druhům nástaveb. V Třebíči byl ještě koncem osmdesátých let ke spatření černozelený exemplář se sklopnou korbou, který svým majestátním zjevem budil na silnicích zaslouženou pozornost. Svoji kariéru třebíčská „Barča" ukončila jako odstavený vrak vedle silnice na ulici Míčová, odkud byla následně odtažena a zvrakována.

Škodu 706 R nahradil v roce 1958 typ 706 RT. Změnou byla zcela nová bezkapotová kabina, díky níž je tento typ dodnes všeobecně nazýván „trambus". Samozřejmě, že dalšími změnami prošly i nápravy, převodovka a motor, který dostal přímé vstřikování paliva a tím i větší výkon. „Trambus" byl v té době plně konkurenceschopný nákladní automobil s moderním designem. Na rozdíl od pozdějších a všeobecně známých vozů měly první kabiny leštěnou mřížku chladiče s horizontální ozdobnou lištou doprostřed, v které byl zakomponován tovární znak škodovky. Trochu jinou tvář také dodávaly dvě dvojice světlometů, vnitřní hlavní a vnější menší přídavné. Blikače byly dělené, dvoubarevné spolu s obrysovými světly. Uvnitř pak dominoval velký tříramenný bílý volant.

„Trambus" se vyráběl v nejrozmanitějších variantách a modifikacích od kropicí cisterny až po dálkový tahač návěsů mezinárodní dopravy. Zajímavostí byl například tahač 706 RTTN, který v šedesátých a sedmdesátých letech zapřahal autobusový návěs Karosa NO 80, vyrobený v jediném exempláři. Po odvozu pracujících v průběhu pracovní doby pak tahač fungoval v běžné nákladní dopravě. Koncem šedesátých let byl již vyvíjen nástupce s modernějšími nápravami a především motorem. Co chybělo, byly prostředky na přípravu a výrobu nové modernější kabiny. A tak vznikl mezityp s označením 706 MT (modernizovaný trambus), přezdívaný „Mates". Toho na první pohled poznáme podle náprav s velkými náboji a nedělených disků kol. Později převládaly varianty se zkrácenou budkou. Původní RT však ve výrobě zůstaly i nadále. Poslední Škoda typu 706 opustila výrobní linku v roce 1985.

I dnes přidáme jednu zajímavost. Po silnicích kdysi jezdil sedlový tahač návěsů, který se na první pohled nelišil od Š 706 RT. Pozornějšímu pozorovateli však neušel fakt, že kromě odlišné mřížky chladiče trambus „sedí" na poněkud menších kolech s užším rozchodem a s nákladem za sebou má o poznání větší práci. Jednalo se totiž o Pragu S5 TN ve speciálním provedení pro dálkovou přepravu. Tyto Pragovky byly velice oblíbené především odběrateli ze SSSR, a to právě pro svoji prostornou kabinu ze Škody 706, kam se vešla mimo přídavného topení i dvě pohodlná lůžka.

Hasičský speciál z roku 1979 Škoda Liaz 706 RTHP CAS 25/3500/200 M2R. Zdroj: Jan Kotlík

Jedněmi z mnoha úprav Škody 706 byly i verze hasičské. Jednu z nich si dnes představíme, díky laskavé spolupráci velitele zásahové jednotky SDH Okříšky Rostislava Bachera, kterému také patří naše poděkování. Vůz nese název Škoda Liaz 706 RTHP CAS 25/3500/200 M2R. Pojďme si nejprve rozkódovat zmíněný poněkud krkolomný název: H hasičský speciál, P přední přiřaditelný náhon, CAS cisternová automobilová stříkačka, 25 výkon čerpadla 2500 l/min, 3500 obsah nádrže na vodu v litrech, 200 obsah nádrže na pěnidlo v litrech, M hmotnostní třída, 2 konstrukce podvozku, v tomto případě i pro nezpevněné cesty (pohon i přední nápravy), R speciální příslušenství (redukce). Uvedený hasičský speciál byl vyroben v dobách největšího rozkvětu československého automobilového průmyslu roku 1979 a po celou dobu až do dnešních dnů slouží u SDH v Okříškách. Vzhledem ke svému určení je hasičský trambus stále udržován v bezvadném stavu. Oproti originálnímu stavu byl v průběhu služby náš speciál dovybaven přípojkou na dobíjení akumulátorů a udržování tlaku vzduchového systému, stejně jako je tomu u zásahových vozidel profesionálních hasičských složek. Původní „maják" AZD 500, používaný v sedmdesátých a osmdesátých letech všemi záchrannými složkami byl později doplněn modernějšími světelnými zařízeními.

Pohled na téměř čtyřicet let starý hasičský vůz v aktivní službě v nás okamžitě vyvolá pocit úcty k tradicím. Podobně jako třeba v USA, kde je používání klasických hasičských speciálů otázkou nejenom tradic a cti. Pravdou však je skutečnost, že mnozí američtí výrobci záměrně svým záchranným vozům ponechávají tradiční vzhled, ale jejich útroby osazují tou nejmodernější technikou. Nám nezbývá, nežli obdivovat krásné křivky kulatého hasičského trambusu a litovat, že podobný trend jako v USA nepronikl i k nám.

Jan Kotlík