Jaké dopady lze očekávat na chod nemocnic a životy pacientů po změnách ve fungování zdravotnického systému?Zástupce primáře chirurgického oddělení jihlavské nemocnice, cévní chirurg a proktochirurg Lukáš Velev říká, že dopady budou spíše negativní.


Jak se projevilo zavedení 60 korunového poplatku v jihlavské nemocnici?

Na to, aby se projevil efekt doplatku za hospitalizaci, je brzy. Důležité bude, jak poplatek zohlední pojišťovny v úhradách péče. Pokud úhrady sníží o výběr poplatku, bude dopad na hospodaření nemocnice spíše negativní.


Chodí pacientů více, nebo méně?

Zřetelný odliv pacientů v ambulanci patrný není. Stejně tak zatím není patrný dopad na hospitalizace. Lze očekávat tlak na zkrácení pobytu v nemocnici a v některých případech omezení účelového setrvávání pacientů v nemocnici.


Myslíte si, že poplatky splní svůj účel? Tedy že pacienti přestanou zneužívat lékařskou péči?

Myslím, že ne, anebo jen na hranici významnosti. Na to je výše doplatku příliš nízká. Světové statistiky tuto domněnku potvrzují. Efekt poplatků je prokazatelně malý a přechodný. Přirovnává se k reakci kuřáků po zdražení cigaret, kdy po omezenou dobu přestanou kouřit, ale do půl roku kouří stejné procento. Spoluúčast pacientů je nutno realizovat jinou cestou.


Odstraní zavedení poplatku tradiční nešvary, jako například aroganci sester?

Arogance jako způsob jednání není otázkou peněz, je otázkou obecné lidské slušnosti. V ČR je jako ve všech postkomunistických státech úcta k člověku jako jedinci nulová. S arogancí se setkáváme všude, na poště, úřadech, mezi lidmi navzájem, arogantní jsou politici i manažeři. Problém je v tom, že tyto mezilidské anomálie jsou ve zdravotnictví více vnímány, a především medializovány.


Co se stane, když pacient nemá hotovost a potřebuje akutní ošetření? Dostane se mu lékařské péče?

Pacient bude pochopitelně ošetřen a bude nemocnici regulační poplatek dlužit.


Jakou pak má lhůtu na zaplacení?

Zákon stanoví lhůtu osm kalendářních dnů. Tato lhůta se ale vztahuje k propuštění z ústavní péče.

A když ani v této lhůtě nezaplatí?


Nemocnice má pochopitelně právo dluh vymáhat zákonným způsobem. Tady je však největší problém regulace, tak jak byla zavedena. Nemocnice budou mít řadu dlužníků, kteří budou dlužit relativně malou částku desítek či stovek korun, jakkoli souhrnný dluh může být již významný. Možnost vymáhání takto malých částek od velkého množství lidí bude velmi problematická. Je to chyba regulace, ale i celé zamýšlené reformy. Pacient má přímý finanční vztah k pojišťovně, to je třeba zdůraznit.


Nastaly v nemocnici ještě nějaké další změny v roce 2008?

Ano, vlivem převodu léků a zdravotnického materiálu z 5% na 9% sazby DPH v rámci reformy veřejných financí se očekává významný růst nákladů. Lze očekávat ekonomické problémy většiny nemocnic.


Bude to mít vliv na pacienty?

Pochopitelně, pacienti dostanou o to méně péče, o co nemocnice „okrade“ stát prostřednictvím DPH. Nemohou dostat více, nemocnice by to musela zaplatit ze svého. Problém je v tom, že dosud nikdo nestanovil, na co má pacient nárok ze základního pojištění, jaká bude spoluúčast, formy a možnosti připojištění, a tedy nadstandardu.


Může si pacient připlatit nadstandard?

Ano může, na většině oddělení jsou k dispozici pokoje s nadstandardní výbavou. Problém může nastat, jsou-li nadstandardy obsazeny. Stávající obyvatele pochopitelně nelze „vystěhovat“. Co ale do nadstandardu patří, zatím nevíme.