Když se přece jen tu a tam objeví vyučený člověk, často dá přednost pohodlnější práci v jiném oboru.
 
„O práci se u nás zajímal vyučený malíř-natěrač. Po týdnu přišel oznámit, že se rozhodl pracovat jako obchodní zástupce pro firmu, která obchoduje s barvami,“ popisuje své zkušenosti Radek Číhal z vedení firmy.
 
Řešení ve společnosti S.O.K. nalezli v obráceném postupu: Zkouší přetáhnout lidi z jiných oborů na svou stranu.
 
„Jsme připraveni nabízet číšníkům a kuchařům zaučení. Máme školicí prostory i lektory, kteří jsou připraveni aktivně se chopit toho, co nám nepřipravují učňovské školy. Nepotřebujeme širokopásmové zedníky, potřebujeme specializované zedníky, kteří umí jen omítat, nebo zdít, či dělat betony. To jsou věci, které se dají během půl roku naučit. Na to nepotřebují chodit tři roky na učňák,“ říká majitel firmy Josef Netík.

Odchází i studenti

Problémem Třebíčska ale není jen absence řemeslníků. Region poznamenává i odliv vysokoškoláků, protože absolventi škol většinou zůstávají ve velkých městech. Důsledkem je nedostatek lidí v managementu výroby. Ve firmě S.O.K. tak například postrádají stavbyvedoucí nebo projektanty.
 
Svým zaměstnancům firma nabízí vedle kurzů a školení týden dovolené navíc, bezúročné půjčky, příspěvek na stravenky. V kategorii THP i takové výhody, jako je příspěvek na dovolenou nebo příspěvek na pojištění odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli.
 
„Firma intenzivně pracuje na svém rozvoji, aby byla připravena, až konjunktura ve stavebnictví dojde za zenit a trhu bude pro stavební firmy málo práce tak, jak si pamatujeme z devadesátých let,“ podotýká majitel Josef Netík.
 
Společnost S.O.K se specializuje na stavby pro bydlení, zemědělské a průmyslové haly. Zaměstnává 180 pracovníků. V třebíčské průmyslové zóně stavěla například halu firmy Tedom a také vlastní rozlehlou halu na výrobu ocelových konstrukcí s přilehlou administrativní budovou. Ta je postavená podle návrhu architektky Ivety Ludvíkové a je jednou z nejmodernějších staveb v Třebíči.