„Za toto jednání mu byla uložena pokuta,“ informovala mluvčí strážníků Lucie Šerková. Hříšník si jako mnozí jiní nevšiml, že podchod sledují velmi pečlivě dvě kamery městského kamerového systému. Třetí je umístěná na sloupu veřejného osvětlení hned vedle vstupu do podzemí.

Úsměvně situace působí do chvíle, než si cestující vyzkouší sám - ve chvíli, kdy už je mu ouvej a opravdu „musí“ - jak je na tomto vlakovém nádraží druhého největšího města na Vysočině toaleta přístupná. Lépe řečeno – nepřístupná.

Vchod na WC se nachází na peróně. Cestující dohledá příslušné dveře, zabere za kliku a zjistí, že je zamčeno. Na ceduli si ve třech jazycích přečte otevírací dobu toalet, která se liší ve všední dny, v sobotu a v neděli. „Klíč je na pracovišti úschovny. V době uzavření úschovny u pokladní přepážky. Poplatek pět korun,“ píšou tam. Uf, čtvrtek dopoledne, záchod je přístupný. Úschovna zavřená. Cestující vběhne do výpravní haly k okénku, ale právě tam stojí senior a informuje se na svou cestu vlakem. Chce hodně informací, je nutné chvíli počkat. Ještě chvíli.

Pro jedno použití

Pak paní za okénkem na žádost cestujícího vydá klíče od toalety a za pětikorunu připojí lístek v designu jízdenky Českých drah. Na papírku je modré logo organizace, QR kód, text, že jde o doklad od poplatku za použití WC pro jednu osobu, sazba DPH 21 procent, poznámka – pro jedno použití.

Cestující spěchá zpět na perón, odemyká jedny dveře, odemyká druhé dveře a ocitá se na průměrných toaletách, které nijak zvlášť nevoní, ani nejsou špinavé. Malá pavučina na okně, toaletní papír v zásobníku se zámkem, malůvka na dveřích odkazující na lásku jakési dívky k Marečkovi navždy. Cestující vykoná potřebu, spláchne zatažením za ušmudlanou šňůrku, umyje si ruce - v zásobníku na tekuté mýdlo ještě nějaké je, uzamkne jedny dveře, uzamkne druhé dveře a běží odevzdat klíč.

Tento scénář se může uskutečnit, když nepřijde mimo otevírací dobu. Například ve všední dny je od 5.30 do 19.30 hodin. Třeba ve čtvrtek jede mimo to do železniční stanice Třebíč dalších deset vlaků. Kdo na ně čeká a najednou pocítí potřebu, buď musí přesvědčit paní u okénka s jízdenkami, tedy hezky poprosit, nebo počkat až na WC ve vlaku. Případně žádat obsluhu protější restaurace. V podchodu i na prostranství terminálu je Velký bratr – oka kamerového systému. Tam koná slušný člověk jen před omdlením.

V běžnou sobotu se s provozem nádražního WC „nepotkává“ sedm vlaků a v neděli je to devět vlaků. Co s tím? Nechystá státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) změnu? Jednodušší přístup na toalety, rozšíření provozní doby a podobně?

„Jsme si vědomi aktuální situace. Nechat prostory otevřené se rovná jejich kompletnímu zničení. Bohužel poloha toalet je nepříjemná, jiné řešení v tuto chvíli není,“ reagovala mluvčí SŽDC Kateřina Šubová.

Jedním dechem dodala, že se momentálně zpracovává projekt na úplnou rekonstrukci třebíčské výpravní budovy za 18 milionů korun. „Zahájení samotných prací se plánuje na příští rok. V místě dnešních toalet budou nové prostory pro cestující a jejich součástí i zcela nové veřejné záchody,“ doplnila mluvčí.

Obrázek s možnou novou podobou výpravní budovy je na nádraží už vyvěšený. Je otázkou, zda projektanti integrují WC tak, aby v budoucnu na první pohled modernizovaný dopravní uzel svým provozem a přístupem k cestujícím jednak nezůstal hluboko v dobách socialismu a zároveň nedával moc prostoru vandalům.