„Před lety jsem žila v USA. Bylo to těsně před útoky na světové obchodní centrum. Vincent Smith tehdy dělal sociálního pracovníka, James Woodsin byl otec dítěte, které jsem měla jako au-pair na starosti,“ vzpomíná.

Kamarád Vincent se nechal naverbovat k mariňákům. V roce 2001 mu běžel poslední rok. Jedenáctého září šel do práce poblíž dvojčat. Začal obrovský chaos, viděl lidi vyskakovat z oken mrakodrapů… Bylo to příšerné. Do půl roku ho odveleli do Afghánistánu. „Ta zkušenost ho změnila. Z fajn kluka, který si přivydělával v klubu jako DJ, se stal někdo úplně jiný, poznamenaný,“ říká Veronika.

James Woodsin je typický úředník z Wall Streetu. „V polovině roku 2001 dostal avízo, že to vypadá na vysněné místo ve Světovém obchodním centru. Jásal. Pak se ale zůstal ve své kanceláři v jedné z výškových budov poblíž. Jedenáctého září pak zažil šok, ze kterého se dlouho nemohl vzpamatovat,“ vzpomíná Veronika.

Ona sama si zrovna 11. září 2001 vyřizovala vízum do USA. Zkoušela telefonovat přátelům, ale bylo to marné několik dní. „Nakonec už jsem od té doby v Americe nebyla. A teď, když se tam chystám, mám divný pocit vrátit se do těch míst. Celé je to pro mě osudové i tím, že jeden z nejbližších příbuzných je právě v Afghánistánu, v místě, kde je, jak se říká, hodně horko. Doufám, že se vrátí v pořádku,“ uzavírá Veronika Svobodová.