Už za deset letošních měsíců šlo přitom v této oblasti o největší napadení za poslední tři roky. Hospodáři navíc nenašli kůrovce jen na vzrostlých stromech, nevítaný host se objevil i na porostu starém méně než pětadvacet let. „Napadení mlazin evidujeme v soukromých lesích v revíru Budkov a  v katastru Slavíkovic, konkrétně u Dobré Vody," řekl Jaroslav Kotrba z odboru životního prostředí radnice v Moravských Budějovicích.

Napadení mlazin je podle něj ojedinělým jevem. „Může to signalizovat oslabení porostu, roli sehrává i vláhový deficit nebo vliv stanoviště. Mírný nárůst kůrovce podpořil teplý a suchý závěr léta, což stromy oslabilo," uvedl Kotrba.

Nepříjemný hmyz se objevil například v lesích u Mladoňovic. Obec jich obhospodařuje osmnáct hektarů. „Zasažených máme naštěstí jen několik stromů, rozhodně ale nejde o lavinu jako před dvaceti lety," řekl mladoňovický starosta Jan Chloupek. „Hůř jsou na tom soukromí vlastníci, jeden od nás z obce toho má na skácení mnohem víc," doplnil.

Více než šedesát procent lesních pozemků na Třebíčsku vlastní stát prostřednictvím Lesů ČR. „Výskyt kůrovce v regionu je v současnosti pod kontrolou. Těžba napadených stromů letos představuje jen asi čtyři procenta celkové těžby," řekl mluvčí státního podniku Zbyněk Boublík.

Lesy ČR jsou pro ostatní vlastníky poradcem. Revírník státních lesů jim letos vysvětlil, které stromy a jakým způsobem mají zlikvidovat. „Majitelé s ním konzultovali i podivné usychání mladých smrků," potvrdil Kotrba.

Napadené stromy pak musí vlastníci zlikvidovat, aby zabránili dalšímu šíření dřevokazného hmyzu. „Doporučuje se odstranit i těžební zbytky, protože i v kůře větví jsou vajíčka a larvy, které na jaře dokončí vývoj, a nová generace škůdců napadne okolní stromy," upozornil úředník, který na Moravskobudějovicku zastupuje státní správu v problematice lesů a myslivosti.

„Nejlepší prevencí je soustavné vyhledávání a včasné zpracování všech napadených a odborným lesním hospodářem vyznačených stromů," doplnil Kotrba.

Zpracovávání kůrovcového dřeva ve státních lesích probíhá podle Boublíka průběžně, u soukromých majitelů se tak ale vždy neděje. Prvním, kdo je na kůrovce v jejich lese upozorňuje, je revírník. Pokud se jeho varování mine účinkem, vstupuje do věci státní správa.
„V průběhu let si většina vlastníků lesů osvojila svůj vlastní systém hospodaření, takže problémy se zpracováním kůrovcového dříví nejsou tak časté jako před lety. I přesto ale náš úřad letos vydal z důvodu neplnění povinností na úseku ochrany lesa několik výzev," upozornil Kotrba s tím, že za jejich nerespektování hrozí až stotisícová pokuta.

Ještě před tím ale odbor životního prostředí vydává opatření, ve kterém vlastníka na riziko sankce upozorňuje. „Už při uložení takového opatření je ale dotyčný vlastník povinen uhradit náklady řízení částkou tisíc korun. Letos se to stalo jednou," podotkl Kotrba.

Vlastníkům proto doporučuje bezodkladné odstranění veškerých polomů nebo vývratů, které jsou pro rozvoj škůdců atraktivní. „Takové dřevo vzniklé do 31. března navíc v našich podmínkách musí být asanováno podle vyhlášky nejpozději na konci května," upozornil.