„Teď už tam mají vhodné podmínky i značnou rozlohu," podotkla Jana Hejtmánková ze žďárského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny. Sysel obecný je důkazem, jak může být osud jednoho živočišného druhu vrtkavý a jak se může během několika málo desítek let změnit. Zatímco v padesátých letech bylo syslů tolik, že byl považován za zemědělského škůdce, nyní je kriticky ohroženým druhem, který podle odborníků v Česku přežívá už jen v posledních pětatřiceti lokalitách.

Jednou z nich je hadcová step u Mohelna. K rozmachu tamních syslů v posledních letech pomohl drobný zásah ochránců přírody. „Zhruba devět hektarů stepi se dvakrát až třikrát ročně kosí. Sysli totiž potřebují nízkou trávu, ve vysoké ztrácejí přehled a stávají se snadnou a častou kořistí predátorů," vysvětlila Jana Hejtmánková. V roce 2000 přežívalo na stepi posledních dvacet syslů. „Nyní je jich tam pětkrát víc," poukázala na slibný vývoj Jana Hejtmánková.

Sysel obecnýZdroj: Jan Matějů

Život mohelenských syslů narušila na začátku druhé poloviny minulého století zemědělská mechanizace. Na hadcové stepi byly tehdy rozorány nejen meze, ale také pastviny. Neprospělo ani scelování polí do velkých lánů, ani používání chemických prostředků. „Na začátku 90. let se to změnilo. Plocha zůstala nevyužívaná a od roku 2000 jsme začali sysly pozorovat," řekla Jana Hejtmánková.

Díky dobrému přístupu ochránců přírody lze dnes na Mohelenské hadcové stepi spatřit z vzácných živočichů nejen sysly obecné, ale třeba ploskoroha pestrého, létající hmyz s nápadnými žlutočernými křídly. „Ten ale nepotřebuje kosení, ale naopak vysoké traviny. Část proto kosíme a část ne," vysvětlila Jana Hejtmánková.

Udržet vhodné podmínky pro různé druhy vzácných zvířat chtějí ochránci přírody i nadále. Syslům by také měla pomoci nová krev. „Záchranný program počítá s dovozem a odchováváním syslů ze Slovenska, kteří by měli postupně posílit české populace tohoto vzácného hlodavce," doplnila Jitra Větrovcová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.