Kliknutím zvětšíteNa ty přijelo odhadem 1100 absolventů, přičemž ti starší překvapeně procházeli budovou a prohlíželi si různé přístavby. „Počkejte, tady přece byla proluka,“ prohlásil udiveně starý pán, který svou alma mater procházel se svými vrstevníky. „No jo, oni to zastavěli a teď jsou tady třídy,“ ozval se jeden z jeho kamarádů.
Prý maturovali v roce 1952, ale na to, že už dávno překročili osmdesátku, po chodbách korzovali velice čile a se zájmem si prohlíželi program v jednotlivých třídách, kde jejich o téměř sedmdesát let mladší následovníci předváděli různé badatelské činnosti. A také jim hned naskakovaly vzpomínky. „Já moc rád vzpomínám na doktora Padrtu, ten nás měl na latinu. A budete se divit, využil jsem ji. Díky ní se totiž člověk dovede dobře orientovat v cizích termínech. A pamatuji si, že když někdo vyrušoval, tak doktor Padrta přišel k lavici a mezi těmi dvěma, kteří v ní seděli a povídali si, namaloval tlustou čáru, jako že se k sobě nesmějí přibližovat,“ prozradil František Dusil.
Osmnáct let po něm složila zkoušky z dospělosti paní Eva. Také gymnazistka, respektive absolventka střední všeobecně vzdělávací školy, jak byla tehdy gymnázia nazývána. „Náš ročník 1970 byl poslední ročník, který maturoval na takzvané jedenáctiletce, na tehdejším náměstí Osvobození. Dnes je to Václavské náměstí. Tady tenkrát bývala základka,“ vysvětlila. „Ve třídě nás bylo šestatřicet. Byli jsme humanitně zaměření, měli jsme latinu, francouzštinu, španělštinu a němčinu. A samozřejmě ruštinu, z té jsme maturovali.“
Právě ročník paní Evy měl za třídního profesora jednoho ze slavných absolventů gymnázia – čelního představitele českých surrealistických básníků a výtvarníků Ladislava Nováka. „V prvním ročníku nás učil dějepisu, latině a češtině. Latina se mi pak hodila na lékařské fakultě, kdy jsme museli odborné termíny v latině a řečtině doslova mrskat,“ zavzpomínala na svého významného třídního jeho někdejší studentka.
Vše lze najít v almanachu
Slavných absolventů má třebíčské gymnázium celou řadu – a protože se často jednalo o literárně činné osobnosti, právem se mu říká gymnázium básníků. Kromě Nováka zde totiž studoval třeba Vítězslav Nezval, Jakub Deml, Jan Zahradníček nebo Bedřich Václavek, po němž gymnázium dříve neslo i jméno. Václavek zároveň patřil mezi ty absolventy, kteří zemřeli pro své přesvědčení – nacisti ho zavraždili v Osvětimi. Naopak Zahradníčka pronásledovali komunisté. Právě jim a mnohým dalším byly během oslav v budově školy odhaleny dvě pamětní desky, které připomínají absolventy a pedagogy postižené totalitními režimy.
Gymnázium spolu s pracovníky archivu zkompletovalo jména těchto perzekuovaných či zemřelých za obou světových válek a pokusilo se také zjistit data i místa jejich úmrtí. „Šlo samozřejmě o to, zda to archivní materiály umožňovaly. V případě první světové války se to blíží ke čtyřicítce, v případě té druhé je to kolem pětadvaceti. Převážně se jedná o studenty, postiženi ale byli i dva profesoři. Těmto lidem patří první deska, druhá pak našim absolventům pronásledovaným po únoru 1948,“ vysvětlil profesor dějepisu Pavel Jindra.
Jména všech pronásledovaných lze najít v novém almanachu, který gymnázium u příležitosti 150. výročí vydalo. Nechybí zde ale ani kompletní soupis všech studentů od zahajovacího roku 1871, jména profesorů, vzpomínky či medailonky slavných absolventů. Mezi ty současné patří například eurokomisařka Věra Jourová, zpravodaj České televize v Londýně Bohumil Vostal, meteorolog Michal Žák, herec Oldřich Navrátil, karikaturista Štěpán Mareš či kameraman Jaromír Šofr.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
