Jižní Evropa hoří a zažívá teploty překračující čtyřicet stupňů nad nulou, v našich končinách se teploměr minulý týden šplhal nad pětatřicetistupňovou hranici. Sice tu nehořelo, ale ten požár může zasáhnout i střední Evropu. Tedy alespoň obrazně – ne snad v podobě ničivých plamenů, ale v podobě vysychání vodních zdrojů a nouze o vodu. Kraj Vysočina spolu s Jihomoravským krajem se tento požár proto rozhodly uhasit dříve, než vůbec vypukl.

Spolupráce na tomto společném projektu trvá už dva roky. Nyní se však posunula opět o něco dále. „Už je tam vazba i na střední Čechy, konkrétně na úpravnu vody na Želivce. Připravuje se to s dlouhodobým výhledem. Cílem je zjistit, jak bude vypadat budoucnost vody v regionech a které zdroje budou ohrožené,“ vysvětlil Jaroslav Hedbávný, ředitel třebíčské divize Vodárenské akciové společnosti, který se zúčastnil jednání svolaného v úterý 25. července do sídla Kraje Vysočina.

Na této schůzce se představitelé obcí, vodárenských společností a specializovaných firem seznámili s připravovanou studií proveditelnosti propojování vodárenských soustav Vysočiny a jižní Moravy. „Hlavním cílem studie je pro území obou sousedních krajů posoudit možnosti tohoto propojování. Jedná se i o napojení na úpravny vody a vybudování nového objektu k odběru vody z vodní nádrže Vranov,“ uvedl Jaroslav Mikyna z odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina.

Studie podle něj poslouží k vytvoření robustního systému, který bude odolný vůči dopadům dlouhodobého sucha. Tento systém pomůže obyvatele krajů zásobovat pitnou vodou.

Veškeré úsilí na studii je rozfázované do tří etap. V současné době se už pracuje na té třetí, kdy vznikají podrobné návrhy na nejrůznější propojení vodárenských soustav v obou krajích. „Celkem je navržených osmadvacet možných opatření, z toho šestnáct na území Jihomoravského kraje a dvanáct na území Kraje Vysočina,“ doplnil Mikyna.

Na jednání pozvali i menší města

Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj, které si studii objednaly, přemýšlejí hodně dopředu. Navrhovaná opatření totiž hledí padesát let do budoucnosti. „Ten časový horizont je půl století, není to tedy zítra. Ale na jednání zazněla i informace, co lze během těch padesáti let čekat. A sice, že vydatnost vodních zdrojů bude oproti současnému stavu na šedesáti procentech. Na to je samozřejmě potřeba reagovat,“ dodal Hedbávný.

Hrozivým nedostatkem vody se ale nezabývají jen kraje mezi sebou. Na jednání dostali pozvánku i představitelé menších měst Vysočiny. Kupříkladu jen z Pelhřimovska ji obdrželo sedm měst. Sucho totiž hrozí všude, a proto odborníci zjišťují veškeré podrobnosti, jak se města s touto hrozbou vypořádávají. „Já tu iniciativu vítám. V našem případě je zajímalo vodní propojení Počátek a Žirovnice. Ale to nikdy nefungovalo,“ podotkl například starosta Počátek Karel Štefl.

V tomto městě, kde žije dva a půl tisíce obyvatel, vodu nyní mají. Ale uvědomují si nebezpečí dlouhotrvajících suchých let, a proto zvažují další možnosti, jak jí získat více. „Zkoušeli jsme dva nové vrty, ale to nedopadlo, takže hledáme dále,“ doplnil Štefl.

Studie proveditelnosti propojení vodárenských soustav Kraje Vysočiny a Jihomoravského kraje:
Celkem je navrženo 28 možných opatření, z toho 16 na území Jihomoravského kraje a 12 na území Kraje Vysočina.
Na Vysočině se jedná o tato opatření: Úpravna vody Švařec – Čerpací stanice Vír, Úpravna vody Vír – Žďár nad Sázavou, Vodní nádrž Vranov (nový odběrný objekt), Úpravna vody Štítary – Častohostice, Moravské Budějovice – Nová Říše, Nová Říše – Úpravna vody Hosov, Obchvat Třebíče, Pelhřimov – Kamenice nad Lipou – Pacov, Havlíčkův Brod – Štoky – Jihlava,  Žďár nad Sázavou – Střítež (Jihlava), Přibyslav – Nové Dvory (Žďár nad Sázavou), Budišov – Náměšť nad Oslavou.
Kraje podepsaly memorandum o spolupráci na propojování vodárenských soustav 6. září 2021. Práce na studii začala 20. října 2022. Kompletně by měla být studie hotová v únoru 2024. Každý kraj ji financuje z jedné poloviny.