V roce 2018 poznamenalo úrodu nejen na Vysočině hlavně sucho. To mělo za následek nižší výnosy, ale také nestandardní postup prací, když žně v některých níže položených oblastech kraje, tedy především na Třebíčsku, začínaly už v polovině července.

Letos je šance, aby se termíny sklizně vrátily k obvyklejší podobě. „Žně na Vysočině by letos mohly začít ve třetí dekádě července. Pokud se tento odhad naplní, bude to zhruba o čtrnáct dní později než před rokem,“ řekl předseda Krajské agrární komory Kraje Vysočiny Josef Blažek.

Odhad doby letošní sklizně obilí výrazně změnil vývoj počasí v posledních dvou měsících. Ještě na konci dubna byly totiž ve hře katastrofické scénáře, že by sucho mohlo poznamenat úrodu dokonce ještě více než před rokem. „Na přelomu dubna a května to opravdu nevypadalo moc dobře. Naštěstí chladnější a přeci jen alespoň částečně vlhké počasí v květnu situaci zachránilo, takže by letos nakonec mohlo platit ono přísloví, že studený máj znamená ve stodole ráj,“ připomněl Josef Blažek.

Kvalitě úrody by pořád ještě mohly napomoci i nedávné červnové srážky, sušší počasí pak prospěje obilí v období finálního dozrávání. „Porosty vypadají v současnosti velice slibně. Vidím to přímo u nás v družstvu, ale podobné informace mám i z ostatních oblastí Vysočiny,“ zmínil Josef Blažek, který je nejen předsedou Krajské agrární komory Kraje Vysočiny, ale současně i předsedou družstva VOD Jetřichovec, které hospodaří na severozápadě Českomoravské vrchoviny a patří k největším zemědělským podnikům na Pacovsku.

Pokud příznivé podmínky vydrží, mohl by být hektarový výnos o všech obilovin v rámci celé Vysočiny kolem šesti tun obilí z jednoho hektaru. Loni se na Vysočině sklidilo 5,81 tuny obilí z jednoho hektaru, v roce 2017 to bylo jen 5,28 tuny z hektaru, v roce 2016 naopak 6,22 tuny z jednoho hektaru.

Letos se na Vysočině pěstuje obilí na více než 137 tisících hektarů. Loni sklidili pěstitelé v kraji obilí z více 131 tisíc hektarů. „Hlavními obilovinami, které pěstujeme tady na Vysočině, zůstávají pšenice, především ozimá, a jarní ječmen,“ připomněl Josef Blažek.

V případě ozimé a jarní pšenice zůstaly plochy určené ke sklizni prakticky stejně velké jako před rokem, letos je to 75 tisíc hektarů. To samé platí i pro ječmeny, které budou letos zemědělci sklízet ze zhruba 42,5 tisíce hektarů.

Přibylo ploch osetých žitem. Zatímco před rokem se sklízelo žito z 4,3 tisíce hektarů, letos je žito na více než 14,8 tisíce hektarů. „Poptávka po žitě stoupá. Je to dáno rostoucí oblibou tmavého pečiva,“ poznamenal Josef Blažek.

Naopak o něco méně než v posledních letech se bude sklízet řepky. Ta je letos vyseta v kraji na plochách o souhrnné výměře necelých 41 tisíc hektarů, zatímco před rokem to bylo více než 43 tisíc hektarů.

Josef Blažek současně dodal, že případná vyšší úroda se následně nejspíš projeví tlakem na ceny obilí. „Když bude obilí hodně, tak může být problém s cenami,“ poukázal předseda vysočinské agrární komory na obvyklý dopad vyšší úrody na klíčové ekonomické ukazatele.

Pěstování obilí na Vysočině 

rok – plochy (v tisících hektarů) / hektarový výnos (tun z hektaru)

2015 – 134 / 5,55

2016 – 129 / 6,22

2017 – 132 / 5,28

2018 – 131 / 5,81

2019 – 137 / ?

zdroj: Krajská agrární komora Kraje Vysočina