Všichni námi oslovení gymnazisté hýřili optimismem a byli i jinak spokojeni se svými výsledky. Měli k tomu ostatně důvod: na jejich protokolech se nejčastěji objevovaly cifry v rozmezí od 70 do 100 procent. S naprostým přehledem tedy odmaturovali. Ačkoliv zatím pouze nanečisto.


„I když jsme se na to vůbec neučili, dopadli jsme velice dobře. To je podle mě důkaz, že nová maturita skoro nereflektuje znalosti středoškolského učiva,“ říká student Jiří Dvořák, jenž se před několika týdny u zkoušky z angličtiny nejvíce bál toho, že bude „za loosera“. Jeho výsledky se nakonec ve vyšší úrovni angličtiny vyšplhaly nad 80 procent a v rozšířené češtině dokonce nad 90 procent.


Petra Julinová měla z nižší úrovně češtiny dobré pocity hned po odevzdání záznamových archů a její instinkty ji nezradily: bez námahy dosáhla nad 90 procentních bodů. Se svými výsledky je naprosto spokojena, na vyšší úroveň se nechystá, prý k tomu nemá důvod. Chápe však, že ne pro každého cvičná maturita byla procházka růžovým sadem. „Myslím, že když to někdo neudělal, je těžké se na to naučit. Není to test na naučené znalosti,“ vysvětluje Petra neúspěch asi třetiny maturantů.


Spolu s počtem neúspěšných na veřejnost pronikla také statistika statisticky nejlepších a nejhorších krajů. Vysočina obsadila první příčku a studenti to pokládají částečně i za svůj úspěch.


„Jsem pyšná, že Vysočina je nejlepší,“ usmívá se studentka Martina Valášková. „Maturita mi přišla jednoduchá a myslím, že náš gympl bude mít hodně dobré celkové výsledky.“


Miroslav Málek, zástupce ředitele třebíčského gymnázia, tvrdí, že zatím nemůže nijak zpracovat celkové výsledky generálky „své“ školy, protože byly na školu zaslány jednotlivě studentům a také kvůli nemožnosti srovnání. Daleko důležitější podle něj je, aby si studenti co nejdříve důkladně rozmysleli z čeho a na jaké úrovni chtějí maturovat, neboť do 15. listopadu musejí podat závaznou přihlášku k maturitě a po tomto datu již bude změna nemožná.

RADEK BLAŽEK