Kliknutím zvětšíteZatímco přeživší květy se třeba na jabloních v posledních týdnech mění na malé plody, které by se měly v následujících měsících zvětšovat a zrát, ty mrazem poškozené povadly a ze stromu opadávají bez kýženého užitku.
„Vypadalo to na velkou úrodu, stromy na ni byly připravené, byly slité květy. Těšil jsem se, nemělo to chybu. Bohužel příroda ukázala svou sílu a to, že na ni prostě nemáme,“ hlesl funkcionář Českého zahrádkářského svazu na Vysočině Miroslav Muška.
Z toho, že úroda nebude valná, viní hlavně dvojitý příchod jarních mrazů. První nastaly v závěru dubna, další kolem 10. května. „Teď ještě mohou přijít kroupy a nebude už opravdu nic,“ poznamenal.
Nepříjemnou zkušenost mají i ovocnáři z jižní Moravy. Jan Křejčiřík z Velkých Pavlovic na Břeclavsku nebude mít letos ve svých meruňkových sadech co sklízet. „Po dubnových mrazech nám ještě něco zůstalo, byla by z toho slabší sklizeň, ale další z desátého května zničily i zbytek. Letos bylo špatné, že mrzlo ve dvou fázích," potvrdil Jan Krejčiřík.
Podle Miroslava Mušky z Horního Újezdu na Třebíčsku přišlo hodně zahrádkářů o meruňky, prakticky celou násadu budoucích broskví a vlašských ořechů. Ve velké míře také utrpěly švestky, třešně, jabloně nebo třeba jahodníky.
Jarní mrazivé teploty se nevyhnuly ani vinohradu pod hradem Sádek u Kojetic na Třebíčsku, jediné vinici na Vysočině. Majitel Lubomír Lampíř odhadl, že ztráty na hroznech letos dosáhnou 30 procent. „Běžně sklízíme patnáct až osmnáct tun hroznů, letos to odhadují asi na dvanáct,“ upozornil.
Květnové mrazy poškodily révu napříč celým pětihektarovým vinařstvím Sádek. Nevynechaly žádnou odrůdu, protože v té době už byly všechny v rozpuku a k poškození mrazem tedy nejcitlivější. „Něco teď znovu obráží, takže nějaká úroda přeci jen bude. Ty letorosty, které jdou až z pat kmínků, ale budou neplodné,“ poznamenal Lubomír Lampíř.
Na opatření proti mrazům nevsadil. Podle něj nejsou příliš účinná. Podobný názor má také Miroslav Muška. „Svíčky a ohně stojí spoustu času a peníze. Ani profesionální pěstitelé si tím příliš nepomohli, protože právě při jarních mrazech foukal vítr a plameny neměly takový účinek, jaký se očekával,“ vysvětlil zahrádkář.
Jedno opatření ale přeci jen vyzkoušel a vyplatilo se mu. Na rané brambory položil dvě vrstvy netkané textilie. „Utvořila se na ní ledová krusta a brambory to přečkaly dobře. Pokud se nám vyhnou další přírodní extrémy, škůdci a choroby, můžeme čekat dobrou úrodu,“ doplnil Miroslav Muška.
28
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
