Kratochvílova skautská a trampská přezdívka byla Nefjork. Získal ji coby asi dvanáctiletý hoch na táboře v roce 1946. Její vznik dokonce zachytil i tehdejší časopis Kurýr čtvrtého oddílu. Skauti Žurž, Tonda a Brepta se na táboře jednoho dne podle Kurýra nechovali příliš ukázněně, a tak měli jít spát bez večeře. Jenže když nadešel její čas, Žurž s Breptou se najednou objevili s masovými konzervami v ruce. „Júú, voni mají nefjork!“ zakřičel prý tenkrát malý Franta Kratochvíl.
Konzervy, které oba podaření skauti měli kdesi ukryté jako železnou zásobu, zřejmě pocházely z dodávek UNRRA, tedy pomoci Organizace spojených národů zemím postižených druhou světovou válkou. Pomoc pocházela ze Spojených států a na některých konzervách byl asi název slavného amerického města. A děti tyto konzervy zjevně znaly pod tímto termínem – který si však přizpůsobily dle své výslovnosti.

Ostatní malému Františkovi následně vysvětlili, že se ono New York, které viděl na konzervě, vyslovuje Ňů jork. „Ale nic naplat, Franta byl ten den hrdinou tábora a jinak se již neozvalo než Nefjork,“ píše Kurýr.
A tato přezdívka mu zůstala až do smrti v roce 2021. Nefjork byl nejen celoživotním skautem, ale i celoživotním členem trampské osady Božská Betty, která bývala v místech dnes zatopených Dalešickou přehradou. Franta Kratochvíl sem totiž s kamarády jezdil na tramp ještě v dobách, kdy o přehradě nebylo ani potuchy.

Vždy s sebou míval kytaru, protože býval vynikajícím hudebníkem a zpěvákem, který znal spoustu písniček o přírodě, přátelství a lásce. „Vždy přátelský, usměvavý, s výbornou náladou, dobře naladěnou kytarou a skvělým hlasem… Opravdový kamarád, i když jeho a nás, členy z 80. let, dělily dvě generace. Franta Kratochvíl – Nefjork se dožil krásných 88 let a já si troufám tvrdit, že jeho pozemská pouť byla naplněná skautskými a trampskými ideály beze zbytku,“ stojí v jeho nekrologu na webu Čtyřka Třebíč.
Další zajímavé přezdívky současných třebíčských skautek:
Vedoucí střediska Pavla Švaříčková má přezdívku „Spací pytel“ či „Spacák“. Na táborech totiž spala ze všech nejdéle.
V oddíle Sasanek je dívka „Dzeví“. Do oddílu totiž přišla už jako čtyřletá a neuměla vyslovit „dříví“. Místo toho říkala „dzeví“.
Další dívka má přezdívku „Nosí dříví“. To si takhle jednou mladá slečna na tábor přivezla pytel dřeva, protože v okolních lesích byla nouze a tatínek truhlář dcerušku vybavil, aby si mohla v tee-pee topit.
(zdroj: Klára Buďová, vůdkyně prvního dívčího oddílu)