Třebíčskou Delvitu by dvacetiletý Ctibor Houdek nejraději obešel velkým obloukem. Po nedávném nákupu jím cloumá zlost a stud zároveň.


Stal se totiž terčem pracovníka, který mezi regály dohlíží na ruce nenechavců. „Měl jsem v igelitce lázeňské oplatky, koupené v jiném obchodě. Úplně jsem zapomněl nahlásit to pokladní,“ vyčítá si mladík. Obsah jeho tašky „detektiva“ v civilu, tvářícího se jako běžný zákazník, zaujal už během nakupování.


Na Ctibora si počíhal za pokladnou. „Zaplatil jsem a on mě odchytil. A hned spustil, ať ukážu tašku, že jsem to ukradl. Ostatní lidi v obchodě na to koukali,“ zlobí se Ctibor.


Nepříjemná situace se nakonec vysvětlila. Omluvy se prý ale stejně nedočkal. „A navíc mám pořádnou ostudu, když se to řešilo veřejně. Nikomu z těch, kteří šli kolem, už asi nevysvětlím, že jsem nic nevzal,“ myslí si.


Stačilo přitom málo a Ctibor se nemusel cítit poškozený. Diskrétně jej upozornit a požádat o vyjasnění situace.


„Ostrahy supermarketů zajišťují externí firmy. Zaměstnanci jsou detailně instruováni. Musejí postupovat diskrétně a řešit veškerá případná podezření mimo prodejní plochu, v kanceláři nebo v zázemí prodejny,“ uvádí Beata Bartošová, zastupující řetězec Billa, který bývalou Delvitu vlastní.


„Ostraha nepostupovala v souladu s pokyny a na pochybení byla upozorněna. Zákazníkovi se omlouváme,“ dodává.


Ctiborův případ však není ojedinělý. Ve spárech ostrahy končí i další zákazníci. Například třiačtyřicetiletá Lída.


Cítila jen stud


Ještě dnes ji mrazí při vzpomínce na nákup v Hypernově. „Platila jsem u pokladny, když začal pískat detektor. Hned mě vyvedla ochranka, netušila jsem, co se děje,“ líčí nepříjemný zážitek.


Co cítila? „Hrozný stud. Rozhlížela jsem se, zda to nevidí nějaký známý. Manžel se synem se ke mně přestali znát,“ říká Lída. I její případ se vysvětlil. Na tričku, které v Hypernově koupila při předchozí návštěvě, prodavačka zapomněla odstřihnout bezpečnostní kód.


„Omluvili se mi, ale už si tam na sebe raději nic nekoupím,“ podotýká. Na celé záležitosti ji však zarazila jedna věc. Chování pracovníků ostrahy. „Začali být ostří, chtěli mě prohledávat a svlékat. To jsem řekla dost!“ vzpomíná.


A udělala dobře. K osobní prohlídce jsou oprávněni jen policisté a strážníci, které je třeba při podezření z krádeže přivolat. Všem ostatním jsou kabely a kapsy zapovězeny. „Ostraha může dotyčného pouze zadržet na místě. V žádném případě ho nesmí prohledávat, nahlížet do tašky,“ objasňuje mluvčí třebíčské policie Marcela Lavická.


Ač jsou podobné případy velmi nepříjemné, lidé, slídící po zlodějích, v obchodech přece jen své místo mají. Jen třebíčským strážníkům letos předali 71. zákazníka, jemuž zboží uvízlo za nehty. Všechny případy byly řešeny jako majetkový přestupek.