Na Vysočině se takových převážně soukromých zahrad v sobotu a v neděli otevřely dvě desítky. Jejich majitelé se zapojili do celoevropské akce Víkend otevřených zahrad.
Kdo se přišel podívat k Novákům, neprohloupil. Vidět mohl desítky rostlin, keřů i stromů. Od těch tradičních, až po rarity nebo unikáty. „O téhle rostlině je zmínka snad v každém románu Vlasty Javořické," ukazuje Pavel Kryštof Novák jednu ze svých mnoha zajímavostí. Jak se jmenuje? Nikdo z návštěvníků neví. Boží dřevec. Kdysi, alespoň podle Vlasty Javořické, rostl v každé předzahrádce.
Průvodce Novákovou přírodní zahradou ovšem v sobotu dělal odborník na slovo vzatý, zahradník Vladislav Vejtasa z Jaroměřic nad Rokytnou. Výklad v jeho podání by vydal snad na román. Z mnoha podrobných popisů si příchozí zapamatují, jak už to bývá, zejména rostliny spojené se zvláštními příběhy. „Kdo ji zná?", ukazuje Vladislav Vejtasa na půvabně kvetoucí třemdavu. „Když se u ní škrtne sirkou, hoří," vysvětluje, odkud bylina získala své druhé jméno Kristův oheň.
Každá přírodní zahrada musí splňovat tři základní kritéria žádná rychle rozpustná umělá hnojiva, žádné pesticidy či jiné chemické postřiky a žádná rašelina. Nutný je také takzvaný divoký koutek, kde nechá majitel růst kopřivy i plevel, aby měli brouci a živočichové nerušené útočiště.
Důležitou součástí zahrady je i jezírko. A především bylinková spirála. Vypadá jako skalka navršená z kamenů a zeminy, pěstují se na ní ovšem bylinky. „Na slunné straně rostou ty, které mají rády slunce. Naopak na stinnou část můžeme dát byliny, které potřebují spíše vlhko, jako například mátu," ukazuje zahradník.
Máta ostatně ještě přijde ke slovu. To když návštěvníky Novákovy zahrady čeká po prohlídce občerstvení v kouzelném zahradním altánu, obrostlém věkovitým, sedmdesát let starým podražcem. Podává se čaj z několika druhů mát, šťáva z růží, rakytníku a bezu černého. Kdo neochutnal, neví, kolik chutí je na světě. Další příležitost bude mít možná až za rok. Až se o dalším Dnu otevřených dveří otevře Novákova zahrada U dvou sluncí.
