Slovo zachránit je na místě. Statik už důrazně nedoporučil konat uvnitř obřady, bohoslužby i kulturní akce v době, kdy meteorologové vydávají nějakou výstrahu, například varují před silným větrem. „V tak špatném stavu je střecha a kvůli tomu chátrá i cenná, 300 let stará freska v kopuli a vlastně celý objekt jako takový,“ posteskl si jaroměřický farář Tomáš Holcner.

Klíčem ke všemu má být dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) ve výši 95 milionů korun. Zda ji farnost z obdrží, se dozví snad do koncem ledna. Bodové hodnocení, které otevírá cestu úspěšným žadatelům, má tato záchranná akce dobré. Provést generální rekonstrukci celé národní kulturní památky s unikátní kopulí po dílčích krocích prakticky nelze. Nadějí je tedy velký jednorázový příspěvek. Pro představu – projektant například počítá s tím, že bude po dobu oprav nutné postavit provizorní střechu nad střechou, aby stavaři historický objekt ochránili před povětrnostními vlivy.

Chrám je součástí architektonického celku jaroměřického zámku, který ve čtyřtisícovém městě v této podobě existuje už tři století - od dob hraběte Jana Adama z Questenberka. Majitelem zámku je stát, chrámu svaté Markéty pak římskokatolická farnost. Státu se před časem podařilo shromáždit peníze na opravu zámku, při jehož stavbě se Questenberk inspiroval ve Francii. Farnost na opravu kostela zatím čeká.

Chrám tak v současnostií působí jako uprášená Popelka vedle Versailles.

Cílem opravy je zachránit unikátní celek. Pokud dotace klapne a podaří se vysoutěžit firmu pro rekonstrukci včas, mohlo by se začít s opravami letos na konci roku. V podmínkách dotace je termín dokončení do roku 2022.
Je téměř jisté, že po celou dobu oprav nebude možné do kostela pouštět návštěvníky, kteří tam chodí v rámci prohlídek zámku. Bude taky nutné konat jinde obřady. Pohřby lze přesunout do obřadní síně místního hřbitova, mše do prostor Lidového domu na náměstí, svatby pak na zámek.

„Máme 600 farníků. Někteří jsou hůř pohybliví, v Lidovém domě je sál v patře. I to budeme muset nějak řešit. Ale v dobrém slova smyslu nás pohání vpřed vidina, že se podaří zachránit chátrající unikát,“ říká Tomáš Holcner.

Minimálně pět milionů korun při generální opravě musí být spoluúčast farnosti. „Roční výnos z hospodářské činnosti máme jen okolo 150 tisíc korun. Zbytek jsou dary lidí. Z milodarů tu částku neshromáždíme. Spoléháme na vstřícnost města, kraje Vysočina, velkých firem i množství drobných dárců. Věříme, že se podaří pro tuto památku a její obnovu a záchranu nadchnou široké spektrum lidí. “ naznačil farář.

Naposledy se dělala větší oprava chrámu v 70. letech minulého století. V té době už byl zámek červenobílý, byť historicky byl vždy v barvách žluté a bílé. Šindelovou krytinu kopule chrámu nahradil měděný plech. Ten je odolný a takřka bezúdržbový. Jenže konstrukce střechy na historickém objektu musí být v takovém případě dobře odvětraná, pokud má zůstat v pořádku cenná freska v kopuli. To se v tomto případě nestalo. Voda, která začala kondenzovat, vykonala své.

Po opravě bude i fasáda chrámu v barvách žluté a bílé a tím se opět sladí se zámkem. Střecha zůstane měděná, ovšem s důmyslným systémem ventilace. „K dřevěnému šindelu jako krytině se vracet nebudeme. Pro tento tvar je to technologicky nevhodný materiál a je nutné ho každých pět let povrchově ošetřit. To by bylo při zdejších rozměrech a výšce kostela příliš náročné technicky i finančně,“ doplnil farář Holcner.