Jiné písemnosti hovoří o pivovaru, sladovně či sýpce. Takové využití v proudu času našel. V šedesátých letech minulého století se historická stavba, pyšnící se bohatými klenbami se sloupovím, dostala na seznam kulturních památek.


A je i v jiné databázi. Starému hradu příliš nelichotí. V národní databázi brownfieldů. Komplex budov, zčásti spravovaných státem, zčásti v soukromých rukou, nutně potřebuje rekonstrukci. Památkáři požadují odstranění asfaltu na nádvoří, chybějí inženýrské sítě, zem je otrávená chemikáliemi. Krovy se bortí, spodní voda prosakuje, fasáda, vnitřní omítky i podlahy mají své roky služby za sebou. Zachránit památku znamená investici milionů korun.


A ty zatím nejsou. „Soukromý vlastník nemá zásadní prostředky pro rekonstrukci,“ uvádí zmíněná databáze. „Jeho finanční prostředky dovolily provést údržbu střech v neodkladném rozsahu, sanaci průsaků chemikálií, likvidaci ocelových přístřešků a byl opraven komín a částečně věž pro čapí hnízdo,“ stojí v ní.


Zašlá sláva Starého hradu se nyní může vrátit. S investorem, jehož neodradí omšelá krása a obrovské výdaje. V Želetavě už mají představu, co by z areálu mohlo být. „Hotel. Turistické centrum, z něhož se vyjede do okolí. Do Telče, Jaroměřic, do Třebíče. Vzmáhá se i agroturistika,“ zamýšlí se starosta Oldřich Čech. Starého hradu je mu líto. „Je ho velká škoda. Opravy budou chtít nemalé finanční prostředky,“ podotýká. Myšlenku, aby historickou památku vzkřísila obec, ihned zaplaší. „Už nám to bylo nabídnuto, převod by byl téměř bezplatný. Máme však důležitější investice. Potřebujeme například opravit chodníky. A řadu dalších, na které je třeba dotací,“ soudí Oldřich Čech.