Současný poměr, či spíše nepoměr, je ovšem nastavený jinak. Na jednoho Pražana dostane tamní magistrát 35 tisíc ročně, kdežto budějovická radnice získá pouhých asi sedm tisíc korun na obyvatele a rok.

Velkoměsto má oproti menší obci téměř pětinásobek. Hnutí Starostové a nezávislí by ale chtělo změnit poměr na 2,5 násobek na obyvatele velkých měst oproti obyvatelům menších obcí.

I toto téma prodiskutovali v úterý na krajské konferenci zástupci a příznivci zmíněného politického subjektu, který byl poměrně úspěšný v posledních krajských volbách.

Vysočina zůstávala posledním krajem, kde hnutí nemělo své zastoupení. Nyní je všechno jinak, osobou číslo jedna se v kraji zelených kopců stal budějovický starosta Vlastimil Bařinka.

Bém starostou v malé obci

Předsedou celého hnutí je starosta Suché Lozi ve Zlínském kraji Petr Gazdík. Zviditelnil se loni v srpnu, když si na týden prohodil s primátorem Prahy Pavlem Bémem pozice a sedm dní „šéfoval“ hlavnímu městu s miliardovým rozpočtem.

„Byla to výborná zkušenost, Pavel Bém si naoplátku mohl vyzkoušet řídit obec s malými příjmy,“ glosoval zpětně Gazdík.

Jak říká, starostové, kteří jsou úspěšní ve svých obcích, nejsou odtržení od reality, jako politici ve sněmovně. Navíc jsou zvyklí denně řešit praktické problémy, lidé je osobně znají.

Podle budějovického starosty Bařinky je nutné si uvědomit, že ve chvíli, kdy i malé obce budou mít díky spravedlivějšímu rozdělení daní v rozpočtu dost peněz, při volbách zvítězí myšlenky.

Bude dost prostředků na sportovce i rozbité chodníky. A taky na uvolněného starostu, který je mnohem akceschopnější, než ten, který všechno dělá při práci v rámci svého volného času.

„Hnutí též prosazuje omezení poskytování dotací přímo ministerstvy. Skončila by tak všechna kritizovaná a neprůhledná porcování medvědů a podobně. Peníze by šly rovnou do rukou krajů, obcí a měst. Zamezilo by se korupci. Občané by měli přímou kontrolu, jak jsou finance vynaloženy,“ neopomenul zdůraznit Bařinka.

Hnutí Nezávislí a starostové má tvořit alternativu pro voliče, kteří jsou znechucení tahanicemi zelených či rozbroji lidovců.

Malé strany mají v tuzemsku výhodu, že se s nimi při dělení moci počítat prostě musí. „To znamená, že bychom si případně mohli klást podmínky, třeba nové přerozdělení daní,“ naznačil předseda Petr Gazdík.

Politický subjekt není úplně bez šancí, podle průzkumu agentury STEM z minulého týdne by mělo s výsledkem těsně nad pěti procenty šanci dostat se do parlamentu.

Věštění z koule

Názor politologa? „Podle mého je to strana, která má šanci oslovit určitý segment voličů zelených. Navíc je zde patrné dědictví po nezávislých z minulých voleb do evropského parlamentu. Obecně vzato tu prostor je. Ovšem přesnější odhad by byl věštěním z křišťálové koule,“ prohlásil politolog Stanislav Balík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Čím dalším by chtěli Starostové a nezávislí upoutat ve svém programu?

Mimo jiné stojí o energii z jádra, díky které může být Česko v budoucnu energeticky soběstačné. Nebo například prosazují přímou volbu prezidenta, starostů a hejtmanů.

Hnutí vzniklo v roce 2004. Původně se jmenovalo Nezávislí starostové pro Zlínský kraj, ve kterém v roce 2004 uspělo v krajských volbách. Nyní už se rozšířilo do celé republiky a při loňských podzimních volbách do krajských zastupitelstev ve třech krajích získalo nad 10 procent hlasů.

Lídrem kandidátky pro červnové volby do Evropského parlamentu se stal senátor Jaromír Štětina, své sympatie už vyjádřila Hana Marvanová, někdejší předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová či bývalý pražský primátor Jan Kasl.

Názor politologa Zdeňka Zbořila z pražského Institutu mezinárodních vztahů na novou stranu, či lépe řečeno hnutí Starostové a nezávislí:

„Myslím, že mají docela dobou příležitost mluvit s voliči o tom, co je zajímá.
Navíc jsou noví, neokoukaní a zatím málokdo ví, že i mezi jejich kandidáty jsou lidé, kteří umějí používat to v současné době tak aktuální ptydepe.
A hlavně lidé jsou otrávení z toho, kdo všechno už je zklamal: ODS, Zelení, ČSSD a dokonce i KDU-ČSL, která své voliče nikdy nenechávala na holičkách.
A kdo jiný by měl z "malé politiky" postupovat do té "velké" či vysoké, když ne starostové se zkušeností z každodenních malérů a konsensuálních řešení.
Tak proč by jim to nemohlo vyjít? Já si stejně myslím, že za čas své sympatické programy opustí, ale musíme být vděční i za to, že se někdo pokouší něco změnit.“