Těžko lze uvěřit tomu, že 6. března vstoupil již tento stále energií nabitý pán mezi sedmdesátníky.

Poprvé se stal neuvolněným starostou ve svých 46 letech v roce 1990, kdy se Mladoňovice osamostatnily od Třebelovic. To znamená, že má za sebou již šest volebních období.

„Starostování? To je můj velký koníček. Já to vůbec neberu jako povinnost, nedívám se na čas ani na finanční ohodnocení, mě to zkrátka baví. Nyní jsem v důchodě, ale do roku 2006 jsem pracoval jako zootechnik v místním zemědělském družstvu," usmívá se starosta.

Jednou z prvních akcí po nástupu Jana Chloupka do funkce byla telefonizace obce. Pak následoval vodovod a plynofikace obce i osady Dobrá Voda. V roce 2003 byl Mladoňovicím udělen znak a prapor V roce 2004 bylo postaveno pět obecních bytů. Díky tomu přišly mladé rodiny s dětmi, takže počet obyvatel výrazně vzrostl. V současnosti mají Mladoňovice 400 občanů, zatímco v roce 1975 jich měli o padesát méně.

„Velkou výhodou je existence školky a školy. Obě si chceme i do budoucna udržet. Do školky letos chodí 25 dětí, školu navštěvuje v 1. 5. ročníku 26 žáků. Chodí k nám i děti ze Slavíkovic a z naší osady Dobrá Voda," s radostí konstatuje starosta.

Dobrá Voda

O nejen mezi věřícími velmi známé poutní místo Dobrou Vodu vedly Mladoňovice více než šedesátiletý spor se Slavíkovicemi, protože větší část domů osady ležela na jejich katastru. V roce 2008 došlo ke smíru, a tak katastrálně patří dnes Dobrá Voda pod Mladoňovice.

„I z toho mám radost. Po celý rok sem přicházejí lidé pro vodu, jejíž pramen ani v čase sucha nevysychá. Voda, která je považována za léčivou, zde vytéká od nepaměti. Kaple nad pramenem byla postavena v druhé polovině osmnáctého století. Doufám, že i letos, kdy se očekává velké sucho, voda poteče," uvažuje Jan Chloupek.

Obec pečuje nejen o poutní místo v Dobré Vodě, ale stará se i o malé církevní objekty, jakými jsou například kříže nebo Boží muka. Všechny jsou zmapované a průběžně opravované.

Kam se oko návštěvníka v obci podívá, vše je v pořádku. Chodníky mají zámkovou dlažbu, kaple sv. Floriana je opravená, kde to jde, je zasázená zeleň, keře i stromy.

„Je tomu tak i proto, že se nám daří získávat různé dotace. Nejvíc jsme jich obdrželi z Kraje Vysočina z programu Obnova venkova, další jsme získali z Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj a v poslední době nás podpořil i Zemědělský intervenční fond, který má na starosti rozvoj venkova," prozrazuje starosta.

Z bývalé družstevní bramborárny byl v roce 2000 vybudován rozsáhlý areál zvaný Chobot. Dnes je to chlouba všech občanů. Využívají ho hlavně hasiči, ale odehrávají se tu i veškeré kulturní aktivity.

Když v roce 2006 obdržely Mladoňovice titul Vesnice roku Kraje Vysočina a od Ministerstva pro místní rozvoj dostaly půl miliónu korun, použilo vedení obce částku na vybudování provozní budovy, kde se nachází sociální zařízení, šatny a výdej pro občerstvení.

„Poprvé jsme se do soutěže Vesnice roku přihlásili v roce 2000 a každý rok jsme získávali různá ocenění: za knihovnu, za kroniku, za práci s mládeží, dvakrát jsme byli vyhodnoceni za společenskou činnost, protože ta je u nás velmi bohatá a různorodá. Máme u nás hasiče, červený kříž, myslivce, rybáře, tělovýchovnou jednotu, v níž mimo jiné v kroužku dance step tancují naše ženy. Konečně v roce 2006 se nám podařilo dosáhnout na stupeň nejvyšší. Měli jsme z toho velkou radost i proto, že tento rok se zúčastnilo soutěže 34 obcí z Kraje Vysočina, což byl zatím největší počet. Ještě bychom rádi v budoucnu získali ocenění za životní prostředí, které nám dosud chybí," usmívá se starosta.

Velkou zajímavostí je zřízení takzvaného depozitáře, v němž jsou umístěny archivní materiály i předměty, které mají vztah k obci. „Že se to podařilo, z toho mám zvlášť velkou radost, neboť jsem se vždy bál, že až jednou nebudu, že ty papíry, které jsem shromažďoval po všech staveních, někdo jednou hodí do sběru. Několik archeologických nálezů z okolí obce nám věnovalo i třebíčské muzeum. Je zvláštní, jaký je o depozitář během roku zájem, na jeho prohlídku přijíždějí i zájemci z poměrně vzdálených míst," konstatuje Jan Chloupek.

Kuriozitou obce je fakt, že k 400 lidem, kteří zde žijí trvale, přibývá každý den ještě 120 dalších. Je tomu tak zásluhou velké firmy SWD Moravia, která vyrábí schody ze dřeva, železa i ze skla. Mimo to zde mají ještě čtyři truhlářské firmy a jednu kovovýrobu. Se všemi obec úzce spolupracuje.

V loňském roce otevřeli v Mladoňovicích víceúčelové hřiště, které je určeno pro sedm druhů sportů. Je využíváno nejen žáky školy, ale i občany. Atraktivní je i díky večernímu osvětlení.

„Letos máme v plánu opravit několik místních komunikací, vyměnit parkety v kulturním sále a zakoupit jedno ze zanedbaných stavení, které bychom rádi využili jako zázemí pro lidi, které obec zaměstnává na veřejné práce," uvádí starosta.

Zastupitelstvo Mladoňovic je devítičlenné. Jsou to většinou starší, ale aktivní občané, kteří svému starostovi vycházejí vstříc. S místostarostou Miroslavem Vrbkou spolupracuje Chloupek nepřetržitě od roku 1993. V práci mu pomáhá i Ivana Daňhelová, která vede obci účetnictví a pečuje o veškerou dokumentaci.

Bolestí je silnice

I když se zdá, že v Mladoňovicích se vše, co si usmyslí, daří, je zde přece jen jedna věc, která všechny mrzí. Velkým trápením pro motoristy je spojovací silnice do Lhotic, která je v dezolátním stavu. Kraj Vysočina se zatím k opravě nemá, protože tvrdí, že frekvence provozu je malá, i když tu jezdí i autobusy na lince Dačice Brno.

Starosta Jan Chloupek je rovněž nadšeným knihovníkem, a to už od svých šestnácti let. Letos tedy, i když se to zdá nemožné, vede v Mladoňovicích obecní knihovnu již třiapadesátým rokem. Neděli co neděli půjčuje dopoledne knihy. „Mám radost, že i v této době, kdy čtenářů ubývá, přicházejí zájemci, a to zejména po mši svaté, kdy se vracejí z kostela. Láska ke knihám mě neopustila celý život," zdůrazňuje Chloupek.

Letos má knihovna poměrně dost zapsaných čtenářů 65. Bohužel, stejně jako jinde, ubývá vzhledem k počítačům a mobilům dětí. Knihovna má ve svém fondu 4500 svazků, takže lze z čeho vybírat. Mimo to je zásobována třebíčskou knihovnou výměnným fondem.

Mladoňovická knihovna získala za svou existenci celou řadu ocenění, o čemž svědčí jedenáct zarámovaných vyznamenání na jejích zdech. První získala knihovna v roce 1963, třináct let nato jí byl propůjčen titul Vzorná lidová knihovna. A dvakrát v roce 2002 a 2012 obdržela titul Vzorná knihovna od Krajské knihovny v Havlíčkově Brodě.

Obec slaví 700 let

Letos mají Mladoňovičtí před sebou čtvrté setkání rodáků, které chystají na 21. 22. června. Mimo rozsáhlého kulturního programu bude vydána i publikace s titulem Mladoňovice 2. Po prvním dílu, který byl vydán v roce 2000, budou v druhé části zejména fotografie z aktivit spolků. Část knihy bude věnována tradičním zvykům i proměnám obce. Další rodácký sjezd se uskuteční v roce 2019. Ten by měl být zvlášť slavný, neboť v tom roce uplyne 700 let od první písemné zmínky o obci.

„Rád bych ještě zdůraznil, že práci, kterou odvádím pro obec, dělám rád. Sám bych ovšem nic nedokázal, vždy musí být kolem ochotní lidé, kteří přiloží ruku k dílu. Máme tady občany i nad osmdesát a dokonce devadesátileté, které každou sobotu vidím s koštětem v ruce před jejich domem. Toho si velmi vážím. I oni totiž přispívají k čistotě naší obce a jsou vzorem pro mladou generaci.

Do budoucnosti si přeji hlavně zdraví a když mi to bude umožněno, tak bych ještě rád působil v zastupitelstvu obce. Jestli budu dál starostou? Někdy si už říkám, že bych to měl předat někomu mladšímu. No, necháme to na občanech, jak rozhodnou," zakončil s optimismem v hlase Jan Chloupek.

PAVEL KRYŠTOF NOVÁK