Velkolepé dílo, které má v zemi jen malou konkurenci, zabírá více než jednu stěnu místnosti. Jeho majitelé na něm každoročně vyměňují mech a opravují dřevěné figurky. „Po červotoči musím jít pořád," líčil poslední betlémář z vladislavského rodu Dvořáků.

Skalnaté městečko má několik zvláštností. Kromě 126 pohyblivých figurek se při točení kliky, tak jako u flašinetu, rozezvučí několik píšťal. „Další zajímavostí, která není obvyklá, je, že kromě dřevěných figurek je tady i 250 papírových. Většina je ručně malovaných, starých, třebíčských," dodal František Dvořák.

Některé původní dřevěné postavičky pocházejí z východočeských Králíků. „Lidé se jejich výrobou v zimním čase živili. Prodávali to pak třeba na poutích," vysvětloval otec současného správce Dvořákova betlému František senior. O novější figurky nebo větší opravy těch starších se v poslední době stará akademický sochař a betlémář Jiří Komárek z Hradce Králové, se kterým je František Dvořák junior v kontaktu. Drobnější opravy zvládá jako truhlář sám.

I přes svou pětimetrovou šířku, množství postaviček, betlémských staveb a nespočtu převodových koleček, které zajišťují mechaniku, se dílo v minulosti několikrát stěhovalo. Vladislav však nikdy neopustilo. „Můj prapradědeček začal betlém vyrábět v roce 1867 v sousedním domě. Jeho syn si to pak přesunul do svého domu. Pak se to v roce 1941 stěhovalo do školy, jenže v padesátých letech to tam z politických důvodů nebylo příliš preferováno, takže se betlém vrátil téměř do stejného domu, kde vznikl," líčil zatím nejmladší držitel betlému.

O dílo pečuje druhým rokem. Ještě v posledních dnech před Štědrým dnem na něj čekalo množství práce. „Nanosil jsem si nový mech a některé figurky ještě musím očistit," řekl Dvořák.

Před lidmi pohyblivé a hrající městečko neschovává, právě naopak. Od 25. prosince do Silvestra si jej může v odpoledních hodinách prohlédnout každý. Dům, stojící jen pár kroků od kostela, nese označení Dvořákův vladislavský betlém.

Pro příští rok plánuje zatím poslední správce Dvořákova betlému stěhování. „Ale jen o několik decimetrů od zdi, abych se za betlém mohl pohodlněji dostat a snadněji něco opravit," vysvětloval.