„Srpen šedesát osm? To mi byly tři měsíce,“ napadá čtyřicetiletou Danu Vodičkovou z Třebíče. „Jasně, přitáhli sem z Ruska. V mém životě to ale nemělo žádný vliv, jako dítě jsem se neměla špatně,“ myslí si. A její sestra Milena dodává: „Je to datum mé svatby. Příbuzní si ze mě dělali legraci. Vůbec mi nedošlo, co je to za den.“


Události osmašedesátého roku si často nevybavují ani ti, které sovětské tanky míjely v ulicích. Vracet se do minulosti jim připadá zbytečné. „S manželem jsme viděli tanky přijíždět od Jihlavy. Koukali jsme na ně z okna. Na nic zásadního si ale nevzpomínám. A proč taky? Je to dávno,“ říká třiašedesátiletá důchodkyně z Třebíče.


Připomínkou historie tak pro mladou generaci není vyprávění babiček, dědečků či rodičů, ale zřejmě jen školní hodiny dějepisu. Bude jí i zítřejší vydání Deníku, které čtenářům přinese vzpomínku na události z osudného roku na Třebíčsku.


Mimořádnou příležitost vrátit se zpět do dějin republiky navíc dnes nabízí veřejnosprávní televize, a to od dvacáté hodiny v pořadu Srpnová noc.