V soklu byla nalezena kovová časová schránka a v ní dokumenty z roku 1932, podepsané tehdejším starostou města Josefem Vaňkem či obuvníkem Antonínem Kalinou, který později v koncentračním táboře Buchenwald zachránil před smrtí bezmála tisícovku židovských chlapců.

„Vzhledem ke známému faktu, že socha sv. Šebestiána byla ke kostelu sv. Martina přesunuta v roce 1999, jsme byli přesvědčeni, že časová schránka pochází z této doby. Jenže jsme zjistili, že jsou v ní tři listiny s pamětním zápisem z 11. listopadu 1932, podepsané mimo jiné tehdejším starostou Josefem Vaňkem nebo Antonínem Kalinou,“ popsal nález ze sochy třebíčský starosta Pavel Pacal.

Jedním z klíčových hráčů zápasu byl kněžický Filip Salák (v modrém dresu). Vstřelil dva góly.
Ve šlágru třetího kola Horácké ligy zdolaly Kněžice hráče Přibyslavic

V pamětním zápisu je popis historie sochy, která byla původně součástí jedné ze tří kašen na Karlově náměstí.

„Autorem sochy z roku 1730 je pravděpodobně třebíčský sochař Štěpán Pagan. Po zrušení veřejného vodovodu na Karlově náměstí byla socha přemístěna na ulici Vítězslava Nezvala, v roce 1999 při úpravě prostoru autobusového nádraží pak byla přesunuta ke kostelu sv. Martina,“ popsal putování sochařského díla třebíčský místostarosta Pavel Janata.

Pamětní zápis v časové schránce byl mokrý, protože do schránky zatékalo. Po vysušení a vylisování je ale přesto dobře čitelný. Kromě historie sochy si lidé mohou přečíst, jaká byla mzda dělníka a zedníka nebo složení městské rady z roku 1932.

Markovka u Kožichovic.
Je to rybník, není to rybník? Lesníci se hádají s rybáři o Markovku

„Původně jsme chtěli listiny pouze dát do nového obalu a při usazení sochy schránku opět vložit do podstavce. Protože ale letošní rok je natolik jiný, výjimečný celosvětovou pandemií, rozhodli jsme se přidat do schránky také informace o aktuální době, o dění v našem městě tak, aby lidé při příštím otevření schránky měli jedinečné informace,“ doplnil starosta Pavel Pacal.