Nejstarší z nově zapsaných památek je rabínský dům na Tichém náměstí v blízkosti Staré synagogy v Třebíči, který pochází z první poloviny 17. století. „Tento objekt je jedinečnou upomínkou na kdysi bohatě pulzující každodenní život násilně zaniklé židovské komunity," vyzdvihl ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Pavel Macků.

„Uvnitř domu se dodnes nacházejí hodnotné klenby, dřevěné stropní konstrukce, takzvaný nůžkový sedlový krov, nebo třeba dřevěné schodišťové stupně. Vysokou památkovou hodnotu mají i některé autentické omítkové vrstvy,“ popsala Ilona Ampapová, mluvčí telčské pobočky Národního památkového ústavu.

Současný majitel domu, kterým je Brněnská diecéze Církve československé husitské, chce dům zrekonstruovat a otevřít veřejnosti.

Za 250 let starou sochou Jana Nepomuckého se turisté musí vydat do malé vesničky Úhrov na Havlíčkobrodsku. Stojí na hrázi rybníka Jordán nedaleko tamního zámku. „Světec korunuje masivní zídku klenutého mostku, který slouží jako hrázová výpusť,“ přiblížila Ampapová.

„Jedná se o velmi kvalitní jemně propracované dílo, které prezentuje kamenosochařské umění druhé poloviny 18. století. Z pohledu památkové péče je též hodnotným příkladem estetického umocnění technické vodohospodářské stavby," podotkl Macků.

Socha, která představuje působivý krajinotvorný prvek a ukázku lidové zbožnosti, je obklopená staletými kaštany. „Za povšimnutí stojí i rodový erb Dobřenských, který je součástí sochy a na kterém je vyobrazený čáp. Právě čápa měli ve znaku,“ upozornil František Sojka, starosta Kraborovic, pod které Úhrov spadá. Podle pověsti totiž skončil jeden z předků v tureckém zajetí a čáp, jenž v létě létal do jeho domova, mu pomohl k návratu zpět.

Rod Dobřenských vlastnil úhrovecké panství v letech 1752 až 1888. Z jejich éry pochází i zmíněná socha. „Od roku 2015 tento pozemek patří panu Jindřichu Šafránkovi, který obětoval hodně pro jeho obnovu,“ prozradil Sojka.

Nejmladší je pak selská usedlost s uzavřeným dvorem v Daňkovicích na Žďársku, kterou mnozí nazývají jako Dvořákův grunt. „Do dnešní podoby byla přestavěna kolem roku 1873. Honosně vyvedené obytné stavení s dekorovaným průčelím bylo naštěstí ušetřeno výrazných modernizačních zásahů,“ uvedla Ampapová.

„Svým pozoruhodným reprezentativním zevnějškem, rozlehlostí a neobyčejně dochovaným autentickým stavem je hodnotnou ukázkou selského stavení Žďárských vrchů,“ dodal ředitel Macků.