Na nejtvrdší část zimy plné mrazu a sněhu si pamatuje i Anna Vokurková. Pochází z Jemnicka. „V druhé polovině ledna udeřil většinou největší mraz. Nejhorší to bývalo kolem Fabiána, z toho mívali strach i tehdy kočující Romové. Vždycky si na toto období hledali nějaké závětří. Jejich vozy s plachtou si ještě pamatuji.“


Fabiánská zima dostala své označení podle svátku svatého Fabiána, který připadá na 20. ledna. „Právě v období kolem 20. ledna nastává při obvyklém průběhu zimy souvislejší, v průměru až desetidenní období silnějších mrazů, často hlavní vrchol zimy. Zpravidla se to udává jako období mezi 19. a 29. lednem,“ vysvětlil meteorolog Michal Žák.


Závěje až po kolena


Paní Vokurková už léta žije v Třebíči, narodila se však v Bačkovicích u Police. K zimám jejího dětství patřily kromě mrazu i hromady sněhu: „Chodili jsme pěšky do Police do školy, často jsme se brodili závěji až po kolena. Sedláci jezdili s koňmi na saních.


Tatínek paní Vokurkové pracoval jako cestář. Když napadlo opravdu hodně sněhu, tak prý šla odklízet celá ves. „Chodili mladí kluci, i děvčata, vzali lopaty a šli odhazovat závěje. Museli jsme si pomoct sami, byli jsme poslední česká vesnice, dál už byly Sudety.“


Stabilní zima však přinášela lidem i výhody. Řada prací byla přizpůsobena právě sezoně. V zimním období se tak například zabíjelo prase. Hospodští zase „ledovali“. Z rybníků vysekávali kusy ledu a vozili je do sklepů. Jako chlazení uskladněného piva vydržel led až do začátku léta.


V období druhé poloviny ledna se často vyskytují mrazy pod minus 10 stupňů Celsia. Není výjimkou ani pokles teploměru pod minus 20. Michal Žák přiblížil současný trend: „V posledních letech jsme si zvykli na zimy podstatně teplejší. Vedla zima v roce 2007, kdy právě v období kolem 20. ledna padaly teplotní rekordy na řadě míst Česka, a to včetně pražského Klementina. Tam bylo dokonce naměřeno plus 15 stupňů. A velmi teplý byl konec takzvané fabiánské zimy i v roce 2002, kdy opět teploty zamířily vysoko nad 10 stupňů a dosáhly 13 až 15. Na druhou stranu, absolutní minima naměřená v během fabiánské zimy se právě v pražském Klementinu pohybují kolem minus 25, ale na některých místech Česka je to pochopitelně i docela hluboko pod minus 30 stupňů Celsia.


Zajímavostí je, že vůbec nejnižší teploty na území České republiky byly podle slov meteorologa Žáka zaznamenány nikoliv během fabiánské zimy, ale až 11. února roku 1929. Tehdy byla v Litvínovicích u Českých Budějovic naměřena teplota minus 42,2 stupňů Celsia.


„Uvidíme, jakým způsobem se počasí letos rozhodne toto osmdesátileté výročí připomenout,“ zažertoval Michal Žák.